Domů » Citové vydírání: Nebezpečí, kterému lze čelit

Citové vydírání: Nebezpečí, kterému lze čelit

od jezzina

Citové vydírání je způsob, jakým některé osoby chtějí dosáhnout svého cíle tak, že uvedou do stavu emoční tísně jinou osobu, která by jim za normálních okolností bránila. Nebo citové vydírání používají lidé, kterým působí radost někoho jiného týrat. Proti citovému vydírání existuje asi jen jeden způsob obrany: rychle vyhodnotit situaci, a nekomentovat. A řešit později.

Dovolí si jen to, co mu dovolíme

K citovému vydírání se uchylují partneři (nejenom ti zavržení), nadřízení, spolužáci (rafinované šikanování), rodiče vůči dětem, děti vůči rodičům, neupřímné kamarádky, osoby závislé na drogách, alkoholu či hře o peníze (automaty, karty, sázky).

Citové vydírání je obvykle závislé na to, co vydíraný člověk vydírajícímu dovolí – jestliže se vydírání podvolí, je docela předpokládatelné, že bude citový vyděrač osvědčený způsob stupňovat nebo alespoň že jej znovu tu a tam použije.

Jediné nebezpěčí hrozí u citových vyděračů se sebevražednými sklony a výhružkami (zejména jsou-li to děti nebo mladiství). V takovém případě je třeba s nimi okamžitě hovořit a zajistit odbornou pomoc (psycholog, psychiatr).

Příklady typického citového vydírání:

  • Dítě nechce jít do školy. Předstírá nemoc, ale zároveň prohlašuje, že do školy musí, protože by se rodiče (učitelka) na ně zlobili.
    Obrana: Přeměřit teplotu, a pk do školy nebo k lékaři.
  • Dítě se dožaduje něčeho: ve škole se mi smějí, že to nemám, říkají, že jsem nuzák, socka, sto let za opicemi, že mí rodiče neumějí vydělat peníze…
    Obrana: Nejprve ignorace. Později vysvětlení jiných výhod, které má ono a ne jiné děti (nemá i-phone, ale umí hrát na piáno…)
  • Opouštěný partner úmyslně označí (urazí) odcházejícího tak, aby se bránil a dokazoval mu, že takový není (jsi zlá; bylas se mnou jen pro peníze; Vadí ti, že jsem malý, plešatý, nemocný…; Dokud jsem měl práci, byl jsem ti dobrý; Našel sis jinou, protože jsem stará a tlustá, ale já ztloustla po našich krásných dětech…)
    Obrana: Ignorace argumentů (v žádném případě nevysvětlovat, jen tím vznikají hádky).
  • Hráč: Potřebuji peníze, protože mám dluh a chtějí mě zastřelit, vydírají mě, hrozí mi exekuce
    Obrana: Zeptat se na jeho situaci někoho jiného, hráč, alkoholik i narkoman je lhář.
  • Rodiče k dětem: Nevadí, že se odstěhujete, s prací na zahradě mi pomůže soused, on na něj děti také kašlou, tak to zná…. Přispěju ti na nové auto, ale to bys musel rozejít s tou ženskou…. Když se ke mně budete slušně chovat, odkážu vám to a to, jinak to věnuji charitě…
    Obrana: Pomoci s přeorganizováním prací, zajistit běžnou komerční službu (případně na ni přispívat). Auto i dědictví s úsměvem odmítnout.
  • Parneři (manželé) navzájem: Mám hroznou chuť na ty tvé báječné řízky, ale ty jsi asi moc unavená…. Škoda, že ty botičky stojí tolik peněz, hned bych měla pro tebe tip na dárek pro mne… Jo, po svatbě, tos ještě dělávala tu dobrou citronovou limonádu, ale tos mě ještě měla ráda..
    Je docela obvyklé, že mužské „vydírání“ se obvykle točí kolem služeb jemu poskytovaných, zatímco ženy zkoušejí malé „vydíráníčko“ obvykle v otázce peněz.
    Obrana: Nebránit se. Spokojený vztah musí být založen na poznání (ach, co to na mne zase hraješ?), ale rovněž na toleranci (vždyť já ti to rád/a udělám, koupím, ale komedie asi musí být…)

Související

Váš názor