Máta: pěstování a její užití

Máta peprná je vícenásobný kříženec divoce rostoucích druhů mát, který se odedávna pěstuje v řadě forem. Je to vytrvalá rostlina s podzemními i nadzemními výběžky s četnými pupeny. Listy jsou vejčitě kopinaté, zašpičatělé a na okraji nepravidelně ostře pilovité. Květy vyrůstají v koncové válcovité klasy.

Pěstování máty

Máta se pěstuje ve většině evropských zemí na velkých plochách, a to v několika kulturních odrůdách. Potřebuje živnou, hlubokou a stále vlhkou půdu – na zahradě jí je ideálně u jezírka.

• Množí se dělením trsů nebo řízky výběžků.
• Nať nebo listy se sbírají v červnu a červenci pouze za suchého počasí.
• Suší se ihned po sklizni v tenkých vrstvách při teplotě 20 až 30 stupňů C. Samozřejmě se sklízejí jen rostliny zdravé. Ve středověku byla máta hojně používána k přípravě pokrmů a teprve dnes se k jejímu použití vracíme.
• Ke kořenění pokrmů slouží sušené i čerstvé listy.

Osobité koření

S jiným kořením však mátu raději nekombinujeme. Hodí se dobře k nejrůznějšímu ovoci, do ovocných salátů, pudinků, zvláště v horkých letních měsících, jelikož příjemně chladí v ústech a osvěžuje dech. K masu, hlavně k bílému, se užívá zřídka. Dále se přidává k zelenině, nejvíce k mrkvi. Velmi chutný je také mátový čaj, jak teplý, tak ichlazený.

Známá je také britská národní omáčka zvaná „mint sauce“, která se podává s jehněčím masem. Ta se ale připravuje z máty klasnaté, která má intenzívnější vůni silice.

Proč mátu pěstujeme

Máta peprná obsahuje především silici, v níž je přes 50 % mentholu a jeho estery s kyselinou octovou i valerovou a ještě dalších asi 40 složek.

Dále jsou v nati také obsaženy třísloviny a hořčiny. Poměr všech těchto látek je dosti proměnlivý a má vliv na kvalitu drogy.

Máta se dodnes v terapii i lidovém léčitelství hojně používá. Má příznivé účinky na nervovou soustavu, neboť silice potlačuje citlivost nervových zakončení a mírní bolesti, podporuje také vylučování žluče a trávení. Působí proti nadýmání, má protizánětlivé i osvěžující účinky. Vlivem obsahu tříslovin účinkuje proti průjmu. Je součástí mnoha léčivých čajových směsí a různých lékovým forem. Používá se také v léčebné kosmetice.

Je velmi oblíbenou rostlinou, protože v sobě slučuje chuťové požitky s léčivými účinky.

Stručně o mátě

Máta má své pevné místo mezi léčivkami díky vysokému obsahu silic. U nás si ji jako koření spojujeme spíše s cukrovinkami, ale v kuchyních řecké a turecké se máty běžně užívá při přípravě masitých pokrmů. Jako koření se používají sušené listy sbírané krátce před květem.

Léčivé vlastnosti máty oceňovaly už naše prababičky, které ji nazvaly balšámem. Máta působí protizánětlivě, ulevuje při žlučových kamenech, tiší podrážděný žaludek a zklidňuje nervové podráždění. Nemusíte hned pít odvar z této bylinky, stačí, když jí okořeníte kotlety, skopové a v kombinaci se šalvějí třeba kuře. Například v Anglii je oblíbeným kořením, především na skopové maso. U nás přichází do módy obkládání masitých jídel lístky máty, avšak snad v každé domácnosti je k dispozici mátový čaj, pro případ bolení břicha nebo nevolnosti – mimo to působí na vyměšování žluči a zklidňuje nadměrné kvasné pochody. V létě vařte čaj zásadně z čerstvé byliny, ale místo spaření ji krátce povařte – účinné látky se při pouhém spaření dobře neuvolní. Mátový čaj by se neměl pít každý den a nedávejte ho malým dětem a kojencům.

Ilustrační foto: sxc.hu