Řečtí bohové sídlili na nejvyšším vrcholu řeckého pohoří Olympos. Pro zjednodušení se místo jejich sídla zjednodušilo na Olymp. Protože vrcholek Olympu bývá zahalen mlhou, lidé dole se mohli jen dohadovat, co se na Olympu děje. A že to někdy byly věci! Řečtí bohové nebyly postavy bez chyb, v mnohém se podobali lidem. Byli rozmarní, jejich přízeň byla přelétavá, měli spory mezi sebou. Ale na druhou stranu byli všemocní, a například podle Homéra se řečtí bohové zasloužili o vývoj mnoha událostí, které posunovaly lidstvo vpřed.
Život řeckých bohů
Řečtí bohové se dělili na mocné a méně mocné.
- Říše vzduchu nad mraky patřila bohům nejvyšším. Říkalo se jim Olympané, protože se scházeli na Olympu v Thesalii. Jmenovali se Zeus, Héra, Poseidón, Démétér, Apollón, Artemis, Héfaistos, Pallas Athéna, Arés, Afrodité, Hermés, Hestiá.
- Níže na plošinách či ve stržích bytovali nižší bohové.
Řečtí bohové měli „rozdělenou“ působnost, každý zodpovídal za nějaký resort. Bohové na Olympu jedli ambrósii a pili nektar, což nebylo lidem dopřáno.
Zrod řeckých bohů
Rod bohů počíná (podle řecké mytologie) od Úrána, který představoval nebe. Po něm zasedl na trůn Kronos a nakonec Zeus. Úrános byl synem Gáie, Země, s kterou se potom oženil a zplodil: Titány, Hekatoncheiry a Kyklópy.
- Hekatoncheirové byli bytosti se sty rukou, pomocí kterých otřásali zemí a vzdouvali vlny v oceánu.
- Kyklópové ovládali zas hromy a blesky. Měli jen jediné oko.
- Títáni představovali prapůvodní divoké a nepoddajné síly. Jmenovali se Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíon, Íapetos, Kronos, Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Thetys
Když se vzbouřili proti svému otci Úránovi, svrhl je do Tartaru (podsvětí) a držel je v poutech, aby neutekli. Ale Gáiae se synů zželelo, a tak dala do rukou tomu nejmladšímu z nich, Kronovi, diamantový srp a poradila mu, kde je otcovo smrtelné místo. Spiknutí se povedlo. Osvobození Títánové se oženili se svými sestrami a zplodili celou rodinu božských bytostí.
Hlavní řečtí bohové a jejich působnost
- Zeus (někdy také Dias, ve všech pádech kromě 1. se podle podoby jména Dias skloňuje), byl nejvyšší vůdce a otec bohů i lidstva. Měl všeobecně vladařské rpzhodovací povinnosti a pravomoci, dbal na dodržování zákonů a byl patronem rodin a domovů. Rád jedl, pil a plodil děti s krásnými ženami – i s pozemšťankami. Starověký Řím z něho vytvořil vládce bohů Jupitera.
- Hera byla manželka vládce bohů Dia. Vládla nebesům a jako ochránkyně manželství neměla pochopení pro žádné milostné „úlety“, natož svého muže, na něhož žárlila. Její latnský ekvivalent je Juno.
- Arés byl synem Héry a Dia. Byl bohem války a všude po něm zůstávala jen válečná zkáza a smrt. Do latiny se jeho jméno překládá jako Mars.
- Poseidon (Neptun) – byl Diův bratr. Byl patronem vodstva, které čechral nebo zklidňoval trojzubcem. V jeho „správě“ byla také zemětřesení. Chránil mořeplavce. (Latinsky Neptun.)
- Hádés, další Diův brat, vládl podsvětí jako bůh zemřelých. (Latinsky Plutos.)
- Hestia, Diova sestra, se lidem starala o o domácí pohodu (krb) a rodinné štěstí. Římané jí říkali Vesta.
- Afrodité (latinsky Venuše) se zrodila z mořských pěn. Byla bohyní krásy a lásky. Jejím mužem byl Hefaistos, ale nebyla mu věrná. S bohem Areem měla nemanželského syna, také béha – Eróta.
- Athéna (latinsky Minerva) byla nemanželská dcera Dia a Métis. Také vládla válčení, ale na rozdíl od hrubé síly Aresovy byla patronkou chytře vedených bitev. Další její oblastí byla moudrost a učenost. Dala své jméno řecké metropoli, kterou také chránila.
- Hefaistos byl bratr Athény. Vládl ohni a chránil kováře. Dílnu měl v sopce Etně, kde mu pomáhali jedoocí Kyklopové. Kulhal a tuto vadu měl i ve své římské podobě pod jménem Vulkán.
- Apollón, rovněž nemanželské dítě Diovo, byl nejkrásnější ze všech bohů. Je také patronem moudrosti, světla a slunce. Pod jeho vedení spadalo devět řeckých uměleckývh múz.(Latinsky Foibos.)
- Artemis (latinsky Diana) byla po matce Létó i po otci Apollónova sestra. Vládla lovu, lesní zvěři a lesům vůbec. Podle jejího rozhodnutí umíraly ženy.
- Démétér (latinsky Ceres) byla uctívána jako bohyně úrodnosti a rolnictví.
- Dionýsos, mezi lidmi velmi oblíbený, byl bohem svátků, oslav, veselic, bezstarostné náldy, ale zejména vína. (Latinsky Bacchus.)
- Hermes (latinsky Merkur) sloužil jako Diův poslíček. Měl okřídlené sandály. Přinášel bohatství, chránil obchod a obchodníky, dopravu, poutníky, ale rovněž „fandil“ zlodějům.
Foto: sxc.hu