Libeček – vytrvalá bylina původem z přední Asie – v našich zahrádkách stihl zdomácnět už v raném středověku. Nejvíce se pěstuje v Německu. Vůní i chutí připomíná trochu magi, list i kořen mají výrazné léčivé vlastnosti. Nevýhodou libečku je, že listy můžeme použít jen čerstvé nebo sušené, ale nedají se zmrazit ani uskladnit v chladničce, protože žloutnou.
Čerstvé nebo sušené drcené listy libečku můžeme použít k ochucení všech masitých jídel, polévek a jídel zeleninových.
Libeček lékařský usnadní střevní peristaltiku
Libeček lékařský (Levisticum officinale) je vytrvalá rostlina, která dorůstá až do dvou metrů. Má dužnatý oddenek a větvené kořeny. Také u nás se pěstuje jako léčivá rostlina a naťové koření.
Listy libečku obsahují vitamin C a A, hořčiny, pryskyřici a organické kyseliny. Působí močopudně, podporuje činnost jater a sleziny, je také mírně žlučopudný. Rovněž mírně stimuluje srdeční činnost a působí protirevmaticky. Uváděny jsou také uklidňující účinky libečku.
Pěstování libečku
- Libeček je rostlinou spíše vyšších poloh, není náročný na stanoviště a nejraději má vápenatou půdu.
- Slunné polohy mu nevyhovují, snáší spíše polostín.
- Méně náročný je pěstovaný na list, pak se mu daří v každé zahradě.
- Pro pěstování v zahrádce bohatě postačí jedna rostlina.
Využití libečku v kuchyni
Celá rostlina má typickou aromatickou vůni a chuť polévkového koření. Jako koření se používají čerstvé i sušené listy, kořen i plody.
- Listy se uplatní především ke kořenění polévek, zejména hovězí, do omáček, salátů a pečení.
- Plody se dávají do nakládané kyselé zeleniny, okurek a na sýrové sušenky.
- Z podzemní části se vyrábí polévkové koření, slouží k přípravě některých lékových forem a na výrobu žaludečních likérů.
Libeček jako léčivka
Libeček používali již Řekové a Římané ve starověku jako lék proti nejrůznějším chorobám. Potom jako lék upadl pomalu v zapomnění. V současné době se opět rozšiřuje jako lék i jako koření. Nástup jeho účinku je pozvolný, a proto se nejčastěji využívá jako prostředek dietetický.
- Používá se především jako prostředek močopudný – vyplavuje z organismu kyselinu močovou.
- Uvolňuje křeče hladkých svalů zažívacího traktu, hlavně střev.
- Působí proti nadýmání a usnadňuje střevní peristaltiku.
- Kořen libečku má prý zvyšovat i pohlavní činnost.
- Duté lodyhy, nakrájené na kolečka, se kandují a používají v cukrářství na ozdobu moučníků.
Kořeny libečku se sklízejí na podzim a suší při teplotě do 40 stupňů. Kořeny sesychají v poměru 3:1. Je nutné je dokonale vysušit, jinak rychle plesniví. Kořen i nať obsahují silici, sacharidy, pryskyřice, organické kyseliny, furokumariny a minerální látky.
1 komentář
Libeček běžně zmrazuji každý rok a zmrazený používám na vaření brambor i polévek.