Okamžik východu a západu Slunce měl pro lidi odjakživa zásadní, v některých kulturách i náboženský nebo kultovní význam. Astronomové, kteří znají pohyb „nebeských“ těles s přesností na zlomky sekundy, dokáží východ a západ Slunce s touž přesností určit.
Výpočet východu Slunce
Okamžik východu a západu Slunce se stanovuje výpočtem provedeným pro určitý zvolený bod zemského povrchu. V České republice je takovým bodem průsečík 15. stupně východní délky (prochází například Jindřichovým Hradcem) a 50. stupně severní šířky (zasahuje jižní okraj Prahy). Astronomové provádějící výpočet využívají tak zvaný ideální horizont, tedy takový horizont, který by pozorovatel spatřil, kdyby neexistovaly žádné terénní nerovnosti. Je to vlastně rovina obsahující bod, v němž se pozorovatel nachází, a kolmá na svislou přímku procházející tímto bodem. Nadmořská výška bodu pozorování nehraje při výpočtu roli.
Slunce vidíme dřív, než vyjde
Slunce vychází ve chvíli, kdy jeho horní okraj protne zmíněnou rovinu. Sluneční paprsky se ale v atmosféře ohýbají. Proto spatříme ráno sluneční kotouč již ve chvíli, kdy se ve skutečnosti ještě nachází pod obzorem. Astronomové musí svůj výpočet o tuto tak zvanou refrakci opravit. Kdyby tak neučinili, „pletli“ by se při určování okamžiku východu a západu Slunce v průměru asi o dvě a čtvrt minuty – právě tolik činí střední doba refrakce v našich zeměpisných šířkách.
Atmosféra prodlužuje den
Slunce u nás díky refrakci vychází (zapadá) o více než dvě minuty dříve (později), než by vycházelo (zapadalo), kdyby Země neměla plynný obal. Díky atmosféře tak trvá den o několik minut déle. Refrakce je patrná na první pohled: vzhledem k ohybu paprsků v ovzduší se sluneční kotouč jeví nízko nad obzorem jako zploštělý.
- Dobu východu a západu Slunce lze nalézt například ve Hvězdářské ročence, která přináší i tabulky pro refrakci.
Kdy už vyjde slunko dřív?
Kolem Vánoc se lidé ptávají, kdy se konečně začne prodlužovat den. Říká se – na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o hodinu dále. Ve skutečnosti je to však trochu složitější. Poledne není přesně uprostřed dne. Ráno se čas východu Slunce stále opožďuje. Teprve 5. ledna „vstane“ sluníčko o minutu dříve než vycházelo koncem prosince a začátkem ledna. Jinak je tomu odpoledne. Nejdříve zapadá slunce ve dnech 10. až 15. prosince už v 15 hodin a 58 minut. K obratu dochází 16. prosince, kdy západ nastane „až“ v 15.59 hodin. Večery se začínají prodlužovat už od poloviny prosince. Celková délka dne (čas mezi východem a západem Slunce) se ale stále zkracuje. Od 18. do 24. prosince mají dny pouze 8 hodin a 5 minut. Následující den je už o jednu minutu delší. Jak je to přesně, si můžete zjistit podle tabulky.
Datum /Východ Slunce /Západ Slunce/Délka dne
9.12. 7.46 15.59 8.13
10.12. 7.47 15.58 8.11
15.12. 7.52 15.58 8.06
16.12. 7.53 15.59 8.06
18.12. 7.54 15.59 8.05
20.12. 7.55 16.00 8.05
24.12. 7.57 16.02 8.05
25.12. 7.57 16.03 8.06
29.12. 7.59 16.05 8.08
31.12. 7.59 16.07 8.08
4.1. 7.59 16.11 8.14
5.1. 7.58 16.12 8.14
Z lidové pranostiky
„Na svatého Víta (15. 6.) hlava ještě neleží a u zadnice svítá.“ Veselý obsah pranostiky je velmi výstižný. V týdnu mezi 13. až 19. červnem je opravdu nejranější východ Slunce a nejpozdější západ. V tyto dny je východ Slunce kolem 3.50 a západ kolem 20.13.