Složit pionýrský slib byla podmínka členství v pionýrské organizaci. A pionýrská organizace byla od roku 1949 do roku 1989 jediná (tak zvaně jednotná) dětská organizace. Pionýrskému slibu mohl předcházet i slib jisker. A dospělí (profesionální) pionýrští vedoucí skládali slib pionýrského pracovníka. V současné době už zájemci o členství v Pionýru jednotný a závazný pionýrský slib neskládají.
Trocha pionýrské historie
Pionýrská organizace vznikla v roce 1949 jako „jednotná dětská organizace“. Slovo jednotná v tomto případě znamenalo, že tato organizace má na území celé republiky stejný „mustr“ – stanovy, organizační strukturu, symboliku, výchovný systém, náplň činnosti, podmínky členství. Velmi se bazírovalo na slůvku „dětská“. Pionýrská organizace nevystupovala jako organizace „pro děti“, v níž by děti pasívně přijímaly program vedoucích. Bylo zdůrazňováno, že se děti prostřednictvím volené samosprávy samy účastní na chodu „pionýra“, že to je jejich vlastní, dětský, spolek. Pionýrská organizace byla, jako všechny ostatní organizace v socialismu, řízena tak zvanými principy „demokratického centralismu“ – ústředí, kraje, okresy, pionýrské skupiny, oddíly, družiny. Že se děti mohly dohodnout jen na tom, co bylo předem z centra naplánováno a rozhodnuto za ně (a posláno níž a níž), o tom není třeba pochybovat.
Věk pro pionýrský slib snížila „nová koncepce“
Pionýrem se mohl stát žák základní školy, a to nejprve od devíti let. Pionýrský slib děti skládaly ve třetí třídě. S tak zvanou „novou školní koncepcí“ (od roku 1977), kdy nastalo zkrácení výuky v základních školách o rok, došlo i k posunutí pionýrského slibu, který pak děti skládaly na konci druhé třídy, aby během školní docházky děti stačily splnit podmínky Výchovného systému PO SSM. Věk devět, respektive osm let byl stanoven jako minimální, dítě mohlo pionýrský slib složit kdykoliv do 15 let. Žáci tak zvaných „pomocných“ škol (zvláštní, speciální) nebo děti v ústavech sociální péče se školou se pionýrem stát nemohli.
Jiskra chce být pionýrem
Ještě před složením pionýrského slibu mohlo (ale většinou muselo) dítě navštěvovat jakousi „pionýrskou přípravku“, což byly oddíly jisker. Jiskry byly regulérní složkou pionýrské organizace. A v jiskrách dítě skládalo první slib – slib jisker.
Pionýrský slib „unisono“
Pionýrský slib byla slavnostní událost a obvykle „slibovala“ celá třída, protože žáci jedné třídy až na vzácné výjimky představovali i členy jednoho oddílu, třída = pionýrský oddíl. Znění slibu děti odříkávaly sborově. „Vojenský“ model, kdy by jeden přednesl slova pionýrského slibu a ostatní jen sborem přidali „Slibuji“, se nepoužíval. Po složení slibu byl novému pionýrovi poprvé uvázán pionýrský šátek. Až do složení pionýrského slibu neměl právo jej nosit. Při slibu rovněž nový pionýr dostal členskou průkazku a kovový odzak na košili. Když se dítě nemohlo hromadného pionýrského slibu své třídy zúčastnit, mohlo „slíbit“ individuálně, případně s jinou třídou. Texty pionýrských slibů se měnily podle společenského vývoje.
A do třetice…
Posledním možným pionýrským slibem byl slib pionýrského pracovníka. Skládali jej ovšem jen profesionální pionýrští vedoucí (od skupinových vedoucích výš), a ještě ne všichni.
Pionýrský slib „šel s dobou“
Text pionýrského slibu z roku 1950, kdy se organizace po přechodném ročním pojmenování Pionýrské oddíly Junáka začala jmenovat Pionýrská organizace Československého svazu mládeže.
- „Já, mladý pionýr Lidově demokratické republiky československé, slibuji před svými druhy, že se budu učit a jednat tak, abych byl platným členem své milované vlasti.“
S přeměnou názvu republiky (Československá socialistická republiky, 1960) došlo i k úpravě textu.
Jiskry v té době skládaly slib ve znění:- „Já, jiskra, skládám slib, chci se učit čím dál líp. Chci jít stále za svým cílem stát se dobrým pionýrem“.
Po krátké chvíli kolem roku 1968, kdy činnost obnovily komunisty zakázané dětské organizace (především Junák) a „pionýr“ skomíral, došlo v listopadu 1970 k „reinkarnaci“ mládežnického a dětského „hnutí“. Byla ustanovena Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže. S novým názvem, stanovami, zákony a s novým krojem přišel i nově znějící pionýrský slib.
Pionýrský slib od roku 1970
- „Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zákonů, abych byl dobrým občanem své milované země, Československé socialistické republiky, a svým jednáním chránit čest pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.“
Slovensky (byli jsme federativní stát):- “Sľubujem pred svojimi druhmi, že budem pracovať, učiť sa a žiť podľa poinierskych zákonov, aby som bol dobrým občanom svojej milovanej vlasti, Československej socialistickej republiky a svojim konaním chrániť česť Pionierskej organizácie SZM.”
Změnil se i slib jisker:- Slibuji dnes přede všemi, jako jiskra jasná, chci žít pro svou krásnou zemi, aby byla šťastná.“
- „Domovina moja krásna, sľubujem ti v tento deň, že ja, tvoja iskra jasná, tebe k sláve vyrastiem.“
Po listopadu 1989 se už 20. ledna 1990 konala v Brně mimořádná konference pionýrských pracovníků. Na ní bylo pozměněno mim jiné i znění pionýrského slibu.
Pionýrský slib v lednu 1990
- „Slibuji před svými druhy, že budu žít podle pionýrských zákonů, abych se stal dobrým občanem Československé socialistické republiky.“
Pionýři už neslibují
Pionýr funguje dál, a patří ke třem sdružením, která mají nejpočetnější dětskou členskou základnu (spolu s SH ČMS a Junákem). Přijetí za člena se v současné době děje prostřednictvím registrace, která se každoročně obnovuje.