Je známo, že ovocné stromy můžeme prořezávat po opadu listů, tedy v pozdním podzimu, dále během zimy (pokud teploty neklesají pod minus šest stupňů Celsia) nebo v předjaří před rašením. Řežeme-li za silnějších mrazů, řezné rány namrzají v mízním pletivu. Méně už se ví, že u některých ovocných druhů je průklest v době vegetačního klidu nevhodný, přímo škodlivý a že jej musíme uskutečnit v letním období. Jak a kdy provádět řez ovocných stromů?
Řez ovocných stromů
Technika řezu ovocných stromů je vždy stejná:
- slabší větve odřezáváme nožem (žabkou),
- silnější větve napřed zespodu nařízneme asi do poloviny tloušťky a pak druhým řezem shora (o několik cm dále od kmene) uřízneme. Teprve pak odřízneme zbytek a nožem ránu zahladíme (buď celou, nebo u silných alespoň po okrajích) a zamázneme štěpařským voskem nebo latexem.
Při odřezávání silnějších větví se již těžko rozezná větevní kroužek – místo, kde by byl řez ideální. Řez vedeme mírně šikmo na osu odřezávané větve, aby rána byla co nejmenší, mírně eliptického tvaru a bez pahýlu. Ponechaný pahýl zřídka nebo špatně vytváří zával, protože je mimo kruh proudění živných látek. Pahýl zaschne a stane se branou pro infekci.
Nesmíme ovšem při konečném řezu ani zaříznout do kmene nebo do hlavní větve vzniká pak velká rána, která se jen těžko zaceluje.
Správné vedení řezu nám umožní pilka s otočným listem, trojúhelníkovým ozubením a dostatečným rozchodem. Na větve pokud možno nestoupáme, protože zvláště při letním řezu snadno vznikají otlaky. Pokud je nutno vstoupit do koruny, používáme obutí s měkkou podrážkou, případně si boty omotáme pytlovinou.
Řez různých druhů ovocných stromů
- U jádrovin se v létě odstraňují jen zlomené větve a provádí se tvarování, o němž jsme se již zmínili dříve.
- Třešně tvoří přirozené řídké koruny. Odřezáváme jen větve suché, poškozené a nemocné. Nejvhodnější doba pro průklest je po sklizni (konec července nebo srpen). Pokud chceme strom zmladit nebo sesadit vrchol, je to nejvhodnější v době sklizně (seřízneme i s plody a očešeme na zemi).
- Višně prosvětlujeme pravidelně každým rokem, protože višeň vytváří poměrně husté koruny. Na rozdíl od jiných stromů však u ní neodstraňujeme všechny křížící se větévky, protože by v koruně vznikla holá místa. Nejvhodnější doba je po sklizni, pro zásadní zmlazení v době sklizně.
- Švestky a slívy prořezáváme každý rok, ale jen během vegetace. Především odstraňujeme vidličnatá větvení, k nimž mají sklon. Větší úpravy jsou problematické, protože velké rány se špatně hojí, zbylá větev nad ranou slábne a někdy i zahyne, pod ranou často odumírá pruh kůry. Proto je nutná každoroční úprava s odstraňováním ještě slabých větví.
- Meruňky řežeme co nejméně – odstraňujeme jen větve napadené mrtvicí a léčíme klejotokové rány. Nejvhodnější doba je srpen, předjaří je nevhodné.
- Broskvoně musíme ošetřovat letním řezem.
- Ořešák vlašský nesmíme řezat v době vegetačního klidu, protože rány se pak těžko hojí, mokvají a jsou branou pro houbové infekce. Můžeme jej prořezávat jen od poloviny srpna do poloviny září, odstraňujeme však jen suché a polámané větve. Pokud ořešák namrzne, můžeme provést i hluboký řez.
- Líska vyžaduje každoročně kontrolu a odstranění nadbytečných výhonů. V tříletých intervalech odstraňujeme staré větve, a to na podzim – po sklizni.
Řez ovocných keřů
- Rybíz – angrešt: V létě odstraňujeme jen výhony, které keř nadměrně zahušťují. Zmlazovací řez šestiletých keřů provedeme na podzim.
- Maliny, ostružiny: V létě řežeme ve dvou etapách. V červnu se uskuteční probírka mladých zelených výhonů – ponecháme jich jen osm až 12 na jeden běžný metr (z nich pak příští jaro vybereme šest až sedm nejlepších). Koncem července a v srpnu pak ihned po sklizni odstraňujeme ty, které již odplodily, aby nebyly zdrojem chorob a škůdců a nezahušťovaly zbytečně záhon.
Další informace o řezu stromů jsou k nalezení ZDE.