Uchazeči o službu u Policie ČR musí v přijímacím řízení vykonat tak zvané psychotesty. Je to soubor různých otázek a teoretických úkolů, které mají prověřit psychickou způsobilost vykonávat službu u policie. Policejní psychotesty se nikde oficiálně nezveřejňují, správné odpovědi se nikdo nemůže předem naučit. Součástí policejních psychotest je i test inteligence. Psychotesty jsou klíčové, kdo nesplní limity, nepokračuje v dalším testování. Podle zveřejněných údajů limity testů nesplní skoro polovina uchazečů.
Co je smyslem psychotestů
Na policejní psychotesty není třeba – a ani možno – se předem něco naučit. Jejich cílem je:
- zjistit psychickou vyrovnanost osobnosti uchazeče,
- jeho emoční stabilitu,
- schopnost zvládat stresové situace,
- úroveň kognitivních funkcí,
- postřeh,
- pozornost,
- rychlost reakcí,
- flexibilitu,
- zodpovědnost.
Mají odhalit případné sklony k agresivitě – nebo příliš nízkou schopnost agresivity, přílišnou sebestřednost a sebekritičnost, negativismus. Zkoumány jsou i morální normy uchazeče či jeho sklony k impulzivnímu jednání.
Limity se účelově nesnižují
Asi čtvrtina uchazečů má nějakou osobnostní či psychickou zátěž, která se s povoláním policisty neslučuje.
Ale policejní psychotesty „nejsou školní osnovy“, které by se přizpůsobovaly schopnostem zkoušených. Jejich úroveň se nesnižuje, aby mohlo být přijato víc policistů. Smyslem psychotestů je:
- mezi uchazeči najít osoby vhodné
- a rozpoznat osoby nevhodné pro službu u policie.
Psychotest odhalí i jiné (ne)schopnosti
- Uchazeč si musí být být vědom toho, že bude posuzována i gramatická úroveň jeho odpovědí, a to ne snad v nějakém „češtinářském oddíle“ testu, ale z celkové úrovně všeho napsaného textu.
- Některé otázky prověřují i matematické schopnosti nebo logiku uvažování, podobně jako to je u veřejně přístupných testů inteligence.
- Ta je, ostatně, u uchazečů o službu u policie také testována.
- U některých otázek je třeba grafického projevu, který však nezjišťuje výtvarný talent, ale schopnost zaznamenat něco kresbou a jiné faktory.
Zásada: Nedělat se lepším
Výsledky testů jsou probírány s psychologem – což je také ještě součást psychotestů. Psycholog odhalí pokusy o sebestylizaci uchazeče, najde nesoulad v odpovědích a s uchazečem o svých poznatcích hovoří. Tím je opět prověřována psychická způsobilost (zvládání stresu, pravdivost odpovědí a podobně).
Uchazeč musí odpovědět na upřesňující dotazy. Není třeba se při rozhovoru s psychologem nějak dělat „lepším“. Odborníci připomínají, že i rozpor v některých odpovědích v základním testu je pochopitelný, jen jej musí umět uchazeč vysvětlit.
Rovněž připomínají, že není dobré pokoušet se zastírat některé negativní stránky ve své osobnosti. Právě proto, že jsou přirozené, jejich zapírání je nedůvěryhodné. Tato část zkoušky také zjišťuje osobnostní nezralost, která se neutají, a pro práci policisty je překážkou.
Rozhovor s psychologem má také za úkol zistit, jaké jsou komunikační schopnosti uchazeče. Umění “mluvit” je v práci policisty velmi důležité. Podle některých zdrojů touto částí testu neprojde až pětina uchazečů.