Paragraf na pohřeb

Když navždy odejde někdo nám blízký, naše první reakce je obvykle stejná: chci ho vidět, chci s někým mluvit, potřebuji odejít z práce, vyplakat se, uklidnit se, srovnat se s tou zprávou. Budeme potřebovat volno na zařízení pohřbu i na samotná pohřeb. Nemusíme jen čerpat náhradní volno a vybírat dovolenou.  Jestliže jsme v zaměstnaneckém poměru, je s touto situací počítáno i v zákoníku práce. Úmrtí blízkého je tak zvanou „důležitou osobní překážku“.

Zákon myslí na lidi v zaměstnaneckém poměru

V případě smrti osoby, která nám je blízká, obvykle neřešíme svá zákonná práva na volno, prostě si vezmeme dovolenou nebo vybereme náhradní volno, jen abychom mohli zařídit nejnutnější věci v přísném soukromí.

U osob samostatně výdělečně činných, lidí na mateřské nebo rodičovské dovolené, u důchodců nebo rentiérů nikdo asi nepřemýšlí o tom, že mu měla za vzniknout nějaká náhrada za dny věnované posledním věcem jejich nejbližších.

Jestliže jsme v zaměstnaneckém poměru, je situace jiní. Protože jsme zprávou otřeseni, nepřemýšlíme nijak racionálně a nejsme ani schopni podávat nějaký pracovní výkon. Chceme okamžitě odejít z práce a první, co nás napadne, vzít si dovolenou nebo tak zvané náhradní volno. Je chybou, když svému zaměstnavateli nesdělíme důvod, proč chceme volno. Protože zaměstnavatel dobře ví, že pozůstalí mají nárok na určité dny volna při úmrtí blízké osoby.

Zákoník práce a volno na pohřeb

V prvním momentě si mnohdy ani neuvědomíme, že s touto situací počítá zákoník práce a že máme nárok zákonný nárok na placené volno. Délka volna se řídí vztahem k zemřelému, a dále tím, zda jsme nebo nejsme tím, kdo zajišťuje pohřeb.

Protože zařizování pohřbu někdy vyžaduje někdy víc dní, a nebo jsme smutkem zdrceni a nechceme chodit mezi lidi, je možná kombinace – volno na zařízení pohřbu, dovolená nebo jiné volno (náhradní volno, neplacené volno) a další zákonné volno na účast na pohřbu. To ovšem vyžaduje komunikaci se zaměstnavatelem – žádanku o dovolenou nebo jiné volno musíme podepsat.

Úmrtí blízkého je „pracovní překážka“

Podle zákoníku práce se jedná o tak zvanou „důležitou osobní překážku“. Máme nárok na volno k zajištění „posledních“ věcí – tedy obstarání pohřbu nebo kremace, a dále na volno k účasti na pohřbu.

Volno na pohřeb upravuje zákoník práce

Volno při úmrtí blízké osoby upravuje paragraf 199 odstavec 1 zákona číslo 262/2006 Sbírky, zákoníku práce a nařízení vlády číslo 590/2006 Sbírky, nařízení vlády, kterým je stanoven okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Na placené volno z práce mají nárok zaměstnanci:

• Když zemře jejich potomek, manžel nebo druh, je nárok na dva dny volno a jeden den volna k účasti na pohřbu, celkem tři dny.
• Při úmrtí rodiče (vlastního nebo rodiče manžela), sourozence a jeho manžela, sourozence manžela, manžela sourozence a manžela potomka, máme nárok na jeden den volna, a další jeden volna v případě, že zařizujeme pohřeb zemřelého.
• Jeden den volna můžeme dostat k účasti na pohřbu, jestliže je zemřelý náš prarodič nebo vnuk, nebo prarodič našeho manžela. Další den volna dostaneme, když zařizujeme pohřeb.
• Jeden den volna k účasti na pohřbu lze dostat i v případě, že jsme se zemřelým prokazatelně žili v době úmrtí ve společné domácnosti. Rovněž v tomto případě je nárok na jeden den volna, když jsme tím, kdo zařizuje pohřeb.
• Na jeden den volna k účasti na pohřbu mají ti, kdo se zúčastní pohřbu svého kolegy ze zaměstnání – jako oficiální zástupci organizace. Výběr takových účastníků pohřbu provede zaměstnavatel nebo zaměstnavatel ve spolupráci s odbory – jestliže na daném pracovišti fungují.