Cholesterol hodnoty

Nemoci cévního ústrojí patří v České republice i v ostatních evropských zemích k nejrozšířenějším chorobám. Komplikace spojené s aterosklerózou jsou u nás příčinou více než poloviny všech úmrtí. Jedním z významných rizikových faktorů podporujících vznik aterosklerózy je zvýšené množství cholesterolu v krvi. Cholesterol se dostává do organismu dvojím způsobem – jednak z tučného masa zvířat a jiných živočišných produktů, jednak si jej lidské tělo vyrábí samo. Jestliže je hladina cholesterolu zvýšena, zejména v důsledku nadměrného příjmu živočišných produktů, pak se tato látka začíná ukládat na stěny cév a způsobuje jejich zúžení.

Srdeční infarkt a mozková mrtvice

U nemocných aterosklerózou dochází k postupným změnám povrchu cévních stěn. Při nadměrném zúžení nebo úplném ucpání životně důležitých tepen a následném odumření tkání dochází k závažnému poškození, či dokonce smrti organismu v důsledku srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice.

Jedním z významných rizikových faktorů podporujících vznik aterosklerózy je zvýšené množství cholesterolu v krvi. Nízké riziko vzniku předčasné aterosklerózy mají osoby s koncentrací cholesterolu nepřevyšující 5,2 mmol/litr. Hodnoty 5,2 – 6,5 mmol/l představují zvýšený obsah a vysoké hodnoty nad 6,5 mmol/l jsou spojeny s vyšším rizikem vzniku cévních chorob.

Cholesterol kontra infarkt

Celkový cholesterol (mmol/l), HDL cholesterol (mmol/l), riziko onemocnění

• méně než 5,2 více než 1,5 nulové
• 5,2-5,7 1,2-1,5 mírné
• 5,8-6,2 0,9-1,2 zvýšené
• 6,3-6,7 0,6-0,9 vysoké
• více než 6,7 méně než 0,6 velmi vysoké

„Hodný“ a „zlý“ cholesterol

Každé zvýšení hladiny cholesterolu o jedno procento představuje vzestup rizika srdečního infarktu o dvě procenta. Není ovšem cholesterol jako cholesterol. Ten, který je obsaže n v lipoproteinech o vysoké hustotě (mají zkratku HDL – high density lipoproteins), je pro tělo nezbytný a užitečný. Do cévních stěn se ale ukládá cholesterol obsažený v lipoproteinech o hustotě nízké (LDL – low density lipoproteins). Každý by měl vědět, že u dospělého lze za bezpečné považovat hodnoty cholesterolu nižší než 5,2 mmol/l, zatímco hodnoty vyšší než 6,5 mmol/l nevěstí nic dobrého.

K nižší hodnotě by se měli přibližovat zejména mladší lidé (hodnoty totiž rostou s přibývajícím věkem) a také všichni, u nichž se objevují i další rizikové faktory nebo v jejichž rodině patří srdeční a cévní onemocnění k tradici.

Změny jsou v našich rukou

Zvýšeného cholesterolu se nám daří dobře dosáhnout nadměrnou spotřebou živočišných tuků (másla, sádla). Nahradíme-li je v jídelníčku méně škodlivými rostlinnými přípravky a vyřadíme-li potraviny, které obsahují vyšší procento cholesterolu, můžeme se těšit, že kontrola po dvou třech týdnech ukáže přijatelné snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Nemělo by se zapomínat ani na ostatní rizikové faktory, mezi které patří zejména kouření, nadváha, nedostatek pohybu a vysoký krevní tlak. Také intenzitu jejich působení může každý ovlivnit vlastním přičiněním.

Hodnoty cholesterolu ovlivňuje strava

Obsah cholesterolu v krvi lze do značné míry ovlivnit složením stravy. Ta by neměla obsahovat nadměrné množství živočišných tuků, tučného masa, vajec, mléka, sýrů, másla a pečiva s vysokým obsahem tuku. Namísto uvedených potravin je vhodné konzumovat pomazánky z rostlinných tuků, nízkotučné sýry a jogurty, libové maso, drůbež, ryby a samozřejmě také celozrnné pečivo, luštěniny zeleninu a ovoce.

Obsah cholesterolu v mase a uzeninách se pohybuje od 60 do 100 mg na 100 potraviny. Nejvíc cholesterolu, od 70 do ‚ 90 mg na 100 g, má vepřové maso, šunkový salám, drůbeží salám, tlačenka, prorostlé vepřové, krkovice, měkké uzeniny, šunka, moravské uzené, cikánská pečeně, vepřový bok, tučné vepřové, polský a gothajský salám, paštiky a trvanlivé salámy. Nahradíme-li tyto potraviny zeleninou, sójou (významný zdroj hodnotných bílkovin) a rostlinnými oleji, nemusíme mít z cévních a srdečních chorob žádné obavy, spolehlivě se nám vyhnou.

Ilustračni foto:sxc.hu