Broskvoň obecná roste planě jako keř. Broskvoň lze roubovat jako například meruňku, ovšem je velký problém s uchováním roubů. Nejvhodnější způsob rozmnožování broskvoní je očkování. Jako podnož se nejčastěji používají semenáče broskvoní, na nich naočkované broskve jsou odolnější vůči mrazům a bakteriálním chorobám. Broskvoně lze očkovat i na zdravé slivoňové podnože.
Rozmnožování broskvoní
Broskvoně se rozmnožují spíš očkováním, protože klasické roubování mnohdy nemívá úspěch. Při roubování broskvoní je nutno vždy zajistit, aby podnož byla v tahu a roub naopak opožděn, což není vždy jednoduché. Nevýhodou roubování je náchylnost na kleotok v místě roubování při nedokonalém srůstu.
- Způsobů očkování je víc, ale pro začátečníky je nejvhodnější ten kapsičkový, chip budding.
- Dalším zajímavým množením je řízkování broskvoní, které je rovněž zajímavé, ovšem pracné.
Roubování broskvoní
Při roubování dosáhneme relativně lepších výsledků jazýčkovým družením – anglickou kopulací.
- Obvyklý poměr tloušťky roubu k délce šikmého spojovacího řezu 1 : 3 přitom nepostačuje, vhodný je 1 : 5.
- Rouby musí být ve vynikajícím stavu, ještě nenarašené, podnož by měla být naopak vývinově v předstihu.
- Ve spodní části podnože opatrně odstraňte všechny listy a krátké boční přírůstky.
Očkování broskvoní
Vrchní část podnože zkraťte na výšku asi 80 cm, přičemž v její vrchní části ponechte 3 – 5 listů, které zajistí příjem asimilátů a živin do naočkoané části podnože.
- Místo očkování musí být čisté, proto podnož očistěte mokrým hadříkem.
- Letorosty ze zdravých stromů odebírejte vždy těsně před očkováním.
- Při cestování na větší vzdálenost je upravte a spodní část omotejte mokrým hadříkem.
- Očka musí být dobře vyzrálá, nepoškozená škůdci a chorobami.
- Důležité je hned po zasunutí vzít roubovací pásku a očko připevnit. Dříve se používalo lýko, ale pružná páska je vhodnější.
- Očko přirůstá asi tři týdny. Je třeba bandáž povolit.
- Pokud by usychalo, očkování se nepovedlo.
Naočkovaná podnož může už po třech letech rodit. Broskvoně plodí hlavně na loňských letorostech, ačkoli některé odrůdy tvoří plodonosné trny, krátké větvičky, které se vyvíjejí na částech větví, které jsou dvouleté, a v některých případech dokonce i tříleté.
Broskvoně se řadí mezi teplomilné rostliny s vysokými nároky na světlo. Daří se jim v oblastech s průměrnou roční teplotou dosahující hodnoty 9 °C a více, s hlubokými propustnými půdami, nejlépe hlinitými, s nízkou hladinou podzemní vody. Velkoplošně jsou broskvoně pěstovány především na jižní Moravě a v menší míře v Českém středohoří a středních Čechách, ale pěstují se často i v zahrádkách a sadech po celém území ČR