Aby byl živý plot funkční, ale také vzhledný. To je přání mnohého majitele nemovitosti, který chce živý plot vysázet. Hlohyně šarlatová splňuje oba požadavky. Hlohyně šarlatová je navíc pěkná po celý rok. Jedná se o keř stálezelený – zjara ji krášlí bílé květy, na podzim barevné plody. Hlohyni šarlatovou lze pěstovat i jako solitér. Pěstování hlohyně šarlatové není nijak náročné.
Hlohyně šarlatová: Chrání, zakrývá a potěší
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) je okrasný, stálezelený keř. Dorůstá do dvou, tří až pěti metrů. Protože roste bujně a její větve jsou trnité, ideálně se hodí k tvorbě živých plotů, zastínění nevzhledných zákoutí, lze ji vést po zdech nebo pěstovat jako solitér – v půdě i v nádobách.
„Dřevina pochází z oblastí jižní Evropy od Itálie až po Krym, z okolí Kavkazu a části Blízkého východu. Lidmi byla rozšířena do přírody západní a částečně i Střední Evropy, Střední Asie do velké části Spojených států amerických, na jih Kanady, do Mexika a také do jižní Afriky,“ uvádí například česká verze Wikipedie. „Do volné krajiny se pravděpodobně dostává semeny roznášenými hlavně ptáky a hlodavci žeroucími její plody. Poprvé byla zjištěna planě rostoucí v okolí Prahy roku 2002 a postupně jsou nacházeny další lokality.“
Hlohyně šarlatová kvete v květnu a červnu drobnými bílými květy seskupenými do bohatého květenství chocholíků. Květy jsou pětičetné, mají pět pestíků. Atraktivní plody v červené, oranžové a žluté barvě jsou oblíbenou složkou potravy pro přezimující drobné ptactvo, které v keřích hlohyně často hnízdí.
Pěstování hlohyně šarlatové
Hlohyně šarlatová je nenáročná.
- Daří se jí všude, ale upřednostňuje těžší, živné, hlinité až hlinito-jílovité půdy.
- Skromně roste i na suchém stanovišti.
- Hlohyně jsou velmi odolné, takže je není potřeba ani přistiňovat v předjarním období, abychom je ochránili před prudkým sluncem.
- Dobře snáší znečištěné ovzduší, proto se může sázet podél dálnic a v průmyslových zónách měst.
Hlohyně je citlivá na teplotní změny
Mladé a nepříliš dobře zakořeněné rostliny, v tuhých zimách i starší exempláře, můžou v zimě namrznout. Hlubokým řezem na jaře odstraňujeme namrzlé části až do živého dřeva, přičemž je velká pravděpodobnost, že rostlina zcela zregeneruje. Hlubší řez provádíme od období, kdy již nehrozí pozdní jarní mrazíky až do poloviny léta. Není dobré do rostlin zasahovat v zimním období, neboť riziko poškození rostlin v tuto dobu je poměrně velké.
Potřeba živin je nepatrná. Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva. Co se přihnojování týká, končí se s ním nejpozději v červenci, aby nové letorosty mohly dostatečně vyzrát ještě do příchodu zimy.
- Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami.
- Netrpí chorobami, není napadána škůdci.