Lidé staršího středního věku a starší si dobře pamatují, že ovocné sady a ovocné stromy v zahradách v zimě vypadaly v době jejich dětství jinak – kmeny stromů bývaly natřené něčím bílým. Měly ovocné stromy ten bílá nátěr i ve vegatační sezoně? Na to se málokdo pamatuje. Později měly ovocné stromy bílou „punčošku“ málokde. Nějak se od toho zvyku upustilo, ale v v současné době se to už zase vídá. Co je ten bílý nátěr na kmenech? Proč se to dělá? A kam se bílá barva poděje v létě?
Pečovat o stromy se učívaly děti v obecných školách
„Dokladem vyspělého českého i moravského ovocnictví ještě před třicetiletou válkou jsou početné záznamy a zápisy z tohoto období. To, že v našich krajích existovaly též dobré odrůdy ovocných plodin, zvláště jabloní a hrušní, potvrzuje skutečnost, že si je naši exulanti v pobělohorských časech brali s sebou i do ciziny,“ připomíná se v Nástinu historie českého ovocnictví na webu zahradaweb.cz.
- Péče o ovocné stromy, takové domácí pěstitelství (i šlechtění) byl společenský fenomen doby obrozeneckých venkovských učitelů. Dodnes se připomíná, že například Jan Jakub Ryba (z těch nejznámějších) učil názorně své žáky, jak se starat o ovocné stromy.
- Na na konci 19. a počátkem 20. století bylo ovocnářství a šlechtitelství u nás na vysoké úrovni. „Strom, zvláště pak ovocný, dovede nejen krajinu krášliti, ale také hojný užitek poskytovati. Kde stromoví, tam také ptactvo jest, které pilnému rolníkovi hmyz škodlivý, pomáhá hubiti,“ vyjádřil údajně zahradnický pedagog a odborný publicista Josef Dumek (1844 – 1903).
- Jiný výrok se připisuje druhému československému prezidentovi Edvardu Benešovi: „Ušlechtilé ovoce není jen samozřejmým produktem země – živitelky, je také produktem velké lásky člověka k přírodě, důkazem pronikavého poznávání přírody, jejich skrytých zákonů a řádů a také důkazem práce ušlechtilých lidí.“
Ilustrační foto
Zimní a předjarní ochrana stromoví
Z této doby asi také pochází praktický zvyk opatřovat v zimě a v přejaří kmeny stromů dočasným bílým nátěrem, který kmeny ochrání před prudkým jarním sluncem a vyrovnávat tak velký teplotní rozdíl mezi nenadálými teplotními změnami. Bílá barva odráží sluneční paprsky a strom lépe odolává denním vyšším teplotám, po nichž následují zimní noční mrazy. Údajně lze tímto jednoduchým způsobem snížit teplotu až o 15 °Celsia.
Vysoké teploty zimních slunečních paprsků probouzí ze zimního klidu buňky dělivého pletiva na rozhraní kůry a dřeva. Když teplota opět klesne pod bod mrazu, buňky to nenávratně zničí. Pletivo v kůře se poškodí, postupně se objeví drobné trhlinky, kůra začne odumírat a odlupuje se od dřeva. Trhliny, které se v kůře vytvoří, se stávají živnou půdou pro dřevokazné houby i pro dřevokazný hmyz.
Čím natřít kmeny stromů
- Pro nátěry se nejdřív používal roztok, jehož hlavními složkami byla voda a hašené vápno.
- V současné době se vápenný roztok používá nadále, ale krom toho existují a speciální roztoky, které lze koupit v zahrádkářských speciálkách a marketech „pro dům a zahradu“ – už namixované.
Jak nátěry na kmeny připravit
- Tradiční nátěr připravíme z čerstvě hašeného vápna, do kterého přidáme ke zvýšení přilnavosti hlínu, někdo doporučuje i olej. Směs by měla mít hustotu smetany. Někdy se přidávala ještě modrá skalice (5%).
- V návodu na použití komerčního ochranného přípravku se doporučuje: Odstraňte z kmene nesoudržné části kůry, barvu nanášejte štětkou nebo válečkem. Natírejte celý kmen dřeviny až po spodní větve.
Nátěr je určen k přímému použití. Nanášejte ve stejnoměrném množství na suchý kmen. Pro práci používejte čisté náčiní.
Doba aplikace: Nátěr na kmeny aplikujte dle potřeby od druhé poloviny podzimu (konec října – listopad), za suchého počasí při teplotách nad bodem mrazu. V průběhu zimy (leden-únor) nátěr dle potřeby obnovte. Za optimálních okolností vydrží nátěr na kmeni minimálně 4 měsíce.
Nátěry jsou dočasné. Při jarních deštích je voda smyje. Ale to už je teplota rovnoměrná, takže to nijak nevadí. Vápenným roztokem pak natíráme kmeny včetně spodních větví. Kmen musí být suchý a teplota nesmí klesnout pod nulu. Ochrana kmenů před zimními či jarními slunečními paprsky by se pro pěstitele měla stát každoroční samozřejmostí, a to u dřevin s tenkou kůrou, jako jsou jabloně, jírovce, javory a buky, ale i u všech mladých stromků.
Ilustrční obrázek: pixabay.com