Náprstníky s vysokými silnými stvoly obalenými nejčastěji růžovými zvonci květů, známe z podhorských pasek či z okrajů lesních cest. Zahrádkáři však náprstník pěstují i v okrasných zahradách. Náprstníky nejsou nijak náročné. Stačí, když pro ně najdeme takové místo, na jakém se jim daří ve volné přírodě.
Obsah článku
Náprstník: Je doma téměř na celém světě
Náprstníky (digitalis) jsou poměrně statné rostliny nápadné přímým stvolem s hroznovitým vrcholovým květenstvím poměrně velkých květů. Ty mají podobu štíhlých zvonců, úzkých nálevek. Volně roste v Evropě, v severní Africe a západní a střední Asii. A v těchto částech světa se náprstníky pěstují rovněž v okrasných zahradách.
- U nás jsou rozšířeny dva druhy, náprstník velkokvětý a nepůvodní náprstník červený.
- V zahrádkářský speciálkách a v prodejnách s osivem ale lze koupit jiné z asi pětadvaceti druhů náprstníků v různých barvách.
Celý náprstník je jedovatý
Ve volné přírodě vidíme ponejvíc růžově zbarvené náprstníky. Rostou v podhůří – na mýtinách a kolem cest. Velké „kolonie“ náprstníku je nacházíme třeba v Jizerských horách, v Rychlebech, v Hrubém Jeseníku, ale i na mnohých jiných místech.
Náprstníky v České republice nepatří k chráněným druhům. Přesto není volný sběr semen v přírodě vhodný. Celá rostlina je jedovatá a při sběru semen se neubráníme manipulaci s ní. Semena ostatně nejsou nijak ukrutně drahá a v obchodě si lze vybrat z více druhů a barevné škály květů.
Náprstník v zahradě
Náprstníky rostou jako dvouletky nebo jako trvalky. Jsou to statné byliny s přízemní růžicí listů, které se vyvíjí v prvním roce. Ve druhém roce z ní na jaře vyrůstá olistěná lodyha, podle druhu vysoká kolem 60–180 centimetrů, nesoucí na vrcholu květenství.
- V populárních magazínech se často uvádí, že náprstník dorůstá až dvou metrů. Dva metry, to je pro srovnání výška zárubní dveří. Takového „obra“ se zahrádkách nemusí obávat. V podmínkách českých zahrádek takové výšky asi dosahovat nebude.
Náprstníky kvetou po celé léto, ale dobu květu dost ovlivňuje poloha pozemku a vývoj počasí. Poupata se rozvíjejí postupně, odspoda.
Pěstování náprstníků
Náprstníkům vyhovuje polostinné až slunné stanoviště. Půdu potřebují propustnou, některé druhy kyselou, jiné s přídavkem vápence. V době květu potřebují bohatší zálivku, samotná listová růžice snese i mírný přísušek. U vytrvalých druhů po odkvětu odstřihneme zbytek květenství těsně nad listovou růžicí a příští rok vytvoří rostlina květenství nové.
Množení náprstníků
Dvouleté i vytrvalé druhy se snadno množí semeny, která vyséváme na jaře až začátkem léta. Vysévat je můžeme do nádob i přímo na stanoviště. Pokud ponecháme na rostlině květenství až do otevření plodů, dochází k samovýsevům. Víceleté druhy můžeme množit i dělením trsů.
Výsev semen náprstníků
Semena náprstníku se rovněž zasévají do skleníků a do pařeniště, a to v dubnu. Sejí se je jen nasypáním na povrch půdy, ideálně do kyselé země bohaté na humus. Semena náprstníku nezahrnujte zeminou, protože klíčí na světle. Sazenice náprstníku pak zasaďte na záhon až na podzim ve sponu 50 x 50 cm.
Rostlině se daří na stanoviště ideálně přistíněném. Pokud to však není možné, náprstník snese i slunné stanoviště. Náprstník se nevysazuje poblíž větší skupina listnatých stromů. Rostlina potřebuje bohatou zálivku.
Foto: pixabay.com