Ještě v devadesátých letech minulého století byla brokolice v Čechách buď skoro neznámá, anebo vzácná. Ve 21. století už brokolice patří k zeleninám běžným a oblíbeným. Proti obecně známému květáku patří mezi mezi zahrádkáři k trochu opomíjeným druhům. Pěstování brokolice by se však mohla věnovat větší pozornost.
Obsah článku
Brokolice, dříve prokolice
Brokolice nebo také prokolice patřící do velké rodiny košťálovin. Je to typická zelenina jižní Evropy, Francie a Anglie, ale velmi oblíbená je také i v Litvě a na Ukrajině.
Správně česky by měla jmenovat „prokolice“, protože ji tak označil ve svém Všeobecném rostlinopisu v roce 1846 vynikající přírodovědec Jan Svatopluk Presl. Odborníci se však většinou dovolávají odvození názvu od italského „broccoli“, proto se dnes setkáme s názvem brokolice.
Ale složitý není jen název – odborníci se nedohodli ani na původu této košťáloviny. Jedněmi je považována za předchůdce květáku, jinými za náhodnou mutaci plané krétské brukve. Věc komplikuje ještě to, že se vyskytuje ve dvou odlišných formách, které mají velmi rozdílné nároky na prostředí.
- Tak zvaná brokolice květáková má vyvinutější, většinou špinavě bílou růžici a je teplomilná, takže se k nám nehodí.
- Brokolice chřestová (šparglová, stonková, výhonková) má rozvětvenější stonek a tedy více výhonků, které lze postupně sklízet, a je dosti odolná proti nízkým teplotám, tedy se hodí do našich podmínek a mohla by se jí věnovat větší pozornost, protože není tak náročná jako květák a svou kvalitou jej v mnohém předčí.
Pěstování brokolice
Brokolice má 30 až 40 centimetrů vysoký košťál, který nese mnoho listů a v horní části se dužnatě větví (ovšem řidčeji než květák). Na konci větvení jsou rozeznatelné květní základy a brokolice také snadněji vyběhne do květu. Kromě dužnaté koncové růžice se vytvářejí i boční větve s růžicemi. Sklízíme vždy nejsilnější růžičky a další postupně dorostou, takže máme k dispozici po dlouhé období (až 3 měsíce) čerstvou chutnou zeleninu.
Sadba brokolice
Se sklizní brokolice můžeme počítat 80 až 120 dní po výsevu. Pokud chceme brokolici rychlit, vyséváme do truhlíků koncem ledna a v únoru, přepichujeme do květináčků a pak vysazujeme pod fólii nebo do pařeniště.
- První sklizeň bude dříve než u rychleného květáku a není jednorázová. Také nároky na zalévání jsou menší.
- Pro letní postupnou sklizeň vyséváme do truhlíků v březnu až dubnu, přepichujeme a pak v květnu vysazujeme.
- Pro podzimní sklizeň vyséváme v květnu až červnu, buď opět do truhlíků, nebo přímo na záhon.
- Doporučený spon je u brokolice do 40 x 50 cm do 60 x 60 cm.
Brokolice ve výživovém hledáčku
„Brokolice je bohatá na vitamin C, (beta-karoten (provitamin A), vitamin E, vitamin B1, kyselinu listovou (B9) a vitamin B2, z minerálních látek obsahuje především draslík, vápník, fosfor a síru. Bohatá je samozřejmě i na vlákniny.
V poslední době se objevily studie, které potvrzují, že brokolice výrazně ochraňuje lidský organismus proti volným radikálům, toxickým a rakovinotvorným látkám.
Chemické látky, jež jsou obsaženy v brokolici, prý podle vědců z Georgetownské univerzity ve Spojených státech dokážou „opravit“ DNA v buňkách a tím zabránit jejich rakovinnému bujení,“ uvádí se v české verzi Wikipedie.