Tranzistorový přijímač, zkráceně tranzistor, v české hovorové řeči tranzistorák, byl přenosný malý radiopřijímač s bateriovým napájením. Tranzistory umožnily poslech rozhlasového vysílání prakticky kdekoliv v dosahu rozhlasových vysílačů. V 60. a 70. letech se tranzistor stal symbolem doby. Tranzistory umožňovaly mládeži poslech populární (a zahraniční rockové) hudby třeba na koupališti, pro dospělou generaci představovaly možnost poslouchat i zahraniční stanice na chatě, chalupě, ale i na zahradě – kdekoliv.
Obsah článku
Tranzistory podle encyklopedie
„Použití tranzistorů jako zesilovacích prvků znamenalo, že rádiopřijímače byly menší a měly nižší spotřebu energie než elektronkové přijímače. Z hlediska spotřeby energie je důležité, že tranzistory na rozdíl od elektronek nepotřebují žhavení. Co se týče obvodového řešení, spočívá hlavní odlišnost v tom, že vstupní impedance bipolárního tranzistoru je nízká, zatímco vstupní impedance elektronky je naopak vysoká….První sériově vyráběný tranzistorový přijímač na světě, Regency TR-1, byl výsledkem spolupráce amerických společností Texas Instruments a IDEA. V roce 1954 společnost Texas Instruments vyvinula a postavila prototyp přijímače,“ můžeme se dočíst v české verzi Wikipedie.
Ilustrační foto (pixabay.com)
Tranzistory v Československu
Malé přenosné radiopřijímače napájené vyměnitelnými bateriemi byly v Československu vyráběny od padesátých let. O deset let později vlastnila „tranzistorák“ skoro každá „moderní“ domácnost i v Československu. Známe z filmů:
- Tranzistorák nosili na rameni mladí muži ve „švédských“ košilích a hlasitým poslechem na sebe upozorňovali dívky, anebo úmyslně budili nevoli mainstreamu (filmy tzv. „nové vlny“)
- Zvuk tranzistoráků slyšíme jako dokreslení atmosféry například také z Menzelova ztvárnění Hrabalových Postřižin.
Nic nebylo jednoduché
Malá přenosná rádia byla napájena 1,5 voltovými články. V případě oblíbených tak zvaných „kabelkových“ tranzistorových přijímačů a musely nejprve články vytlačit z lepenkového obalu, seřadit těsně za sebou (plus na mínus), zabalit do papíru (obvykle novinového), soupravu článků vložit do útrob přijímače. Noviny chránily vnitřek přijímače před případným vytečením. Články se kupovaly v elektroprodejnách a zákazník po prodavači požadoval „baterie do kabelkového tranzistoru“.
Legenda Tesla 2800B „T58“
Když už je řeč o kabelkových příjímačích, velmi populární byl přijímač Tesla 2800B „T58“. Přídomek „kabelkový“ získaly proto, že:
- byly ve velikosti střední kabelky,
- potaženy koženkou
- a měly i koženkové poutko-držadlo, za které se mohly nosit v ruce jako kabelka.
„Přenosný kabelkový šestiobvodový superhet (SV) k napájení z baterií o napětí 6V. Kruhový reproduktor o průměr 95 mm, feritová anténa, deska plošného spoje, lepenková skříňka potažená různobarevnou koženkou, koženkové držadlo, bílá lemovka, ozdobná děrovaná maska z eloxovaného hliníku, knoflíky z plexiskla s ozdobnými terčíky a velký knoflík s mosazným okružím. Na zadní stěně zevnitř návod na výměnu baterií a žárovička na zkoušení baterií,“tak je popisován první český tranzistorák z Tesly Přelouč.
Voice of America i Radio Luxembourg
Poslechem tranzistoráku prošly generace lidí. Pro mládež představovaly možnost po večerech poslouchat zahraniční stanice vysílající zahraniční muziku. Vždyť legendární stanice Voice of America nebo Radio Luxembourg se večer dala naladit i na onom Tesla 2800B „T58“. Byla to možnost jak uslyšet objektivní zpravodajství i světové hity světových kapel v aktuálním čase.
Postupem času se modernizoval design tranzistoráků. Zaoblené hrany a rohy se zostřily, koženku nahradil plast a kov, zmenšily se monočlánky. Noční na poslech „Laxíku“ byl vytlačen modernějšími způsoby, jak se dostat ke žhavým novinkám, československé zahraniční redakce (Svobodná Evropa, Hlas Ameriky) přestaly být zakázané. Kdo dnes tranzistorák vlastní a poslouchá jej?