Sucho je v poslední době velmi často skloňovaným pojmem. Často slýcháme, že Českou republiku sucho opravdu trápí. Míra sucha je určována podle různých parametrů a ty se liší místo od místa. I ve chvíli, kdy mluvíme obecně o suchu, tak existují místa, pro která to platí více a místa, pro která to platí méně. Jedním z těch nejlogičtějších parametrů určujících, zda je místo suché či není, je samozřejmě průměrné roční množství srážek. Která místa jsou u nás v tomto ohledu nejextrémnější, konkrétně nejsušší?
Obsah článku
Dlouhodobí rekordmani a trendy
Z dlouhodobého hlediska je nejméně srážek na Chomutovsku, konkrétně v Libědicích v oblasti tzv. Mostecké pánve. Roční úhrn srážek se tam pohybuje jen kolem 410 milimetrů. Důvodem je především poloha ve srážkovém stínu Krušných hor.
Ani u soutoku Labe a Jizery v Káraném nelze počítat s příliš velkým úhrnem srážek. Mezi podobná místa patří také meteorologická stanice v pražském Klementinu. Nízké úhrny srážek se nachází i při vodních tocích, konkrétně například v Polabí. Stav ročních úhrnů srážek zde navíc dlouhodobě výrazně klesá.
Nepříjemný trend
V roce 2021 klesly roční srážky v porovnání s předchozím rokem 2020 o 158 milimetrů. Průměr srážkových úhrnů za období let 1981-2020 byl 686 mm. V posledních letech je to 675 mm. V samotném loňském roce dokonce jen 517 mm. Srážek tedy stále výrazně ubývá a suchými se stává stále více míst.
Jižní Morava se dere do popředí
Zatímco v encyklopediích stále heslu nejsušší místo v České republice vévodí zmíněné Libědice, v souvislosti se suchem se stále častěji skloňuje Jižní Morava. Pokud bychom brali v potaz jen poslední období, tak právě zde se nachází nové nejsušší místo v České republice. Najdete jej v Ivanovicích na Hané.
Jižní Morava, která je neodmyslitelně spojená s bohatou úrodou meruněk i hroznového vína se tak poslední roky potýká s malými srážkami se všemi důsledky, které to má na zemědělství. Vlivem slabých srážek se nedostává půdě příliš vláhy. Trpí tím nejen sklizeň meruněk, kterých se příliš mnoho neurodí. Umělé zavlažování přirozený dostatek vláhy nenahradí, nemluvě o tom, že je velmi nákladné.
Příčiny a další výhled
Takto významné a především dlouhodobě konzistentní trend v podobě úbytku srážek je jedním z důsledků globální změny klimatu. Ta sebou nese ale i další fenomény, mezi které patří i časté přívalové deště a z nich plynoucí záplavy. Dochází tak k paradoxním situacím, kdy jsou některá extrémně suchá místa ve skutečnosti ohrožená záplavami. To je typický případ právě pro Jižní Moravu.
Nelze navíc očekávat, že dojde k otočení klimatických trendů, s nepříznivou situací se tak budeme potýkat i v budoucnu, ba co víc, problémy se mohou ještě prohlubovat. Je proto třeba na nastalou situaci reagovat, byť v krátkodobém horizontu to znamená pouze zmírňovat projevy.
Reakce státu
Je tedy rozdíl mezi suchem v místech, kde neprší z přirozených příčin (viz Libědice a jejich poloha ve srážkovém stínu), a místy, kde srážky významně ustávají v důsledku klimatických změn (Jižní Morava).
Ministerstvo životního prostředí netají, že stát situaci s vodou dlouhodobě podcenil a plánuje zavedení série zákonů a vyhlášek, které si kladou za cíl nastavit pravidla pro hospodaření s vodou.
Již nyní je ale zcela zřejmé, že tabulka nejsušších míst v Česku dozná jistých změn. Obecně klesne množství srážek a jejich průměrné množství za celou ČR. Stejně tak ale mohou o pomyslný titul (nezáviděníhodný) nejsuššího místa v Česku brzy soupeřit místa, která si v současné době se suchem vlastně vůbec nespojujeme.
A kdo ví, možná se budou trendy vyvíjet tak překotně, že určení dlouhodobě platných trendů a dlouhodobě nejsušších míst v ČR bude ve skutečnosti problematické. Jedno nejsušší místo tak bude střídat druhé.