Avokádo, česky hruškovec přelahodný, se v Americe považuje za zeleninu, u nás spíš za ovoce. Má několik barevných odrůd – od lahvově zelené přes hnědou až po téměř červenou. Plody avokáda mají široké uplatnění v lahůdkářství při výrobě ovocných pomazánek a ovocných salátů bohatých na vitaminy. Avokádo má široké uplatnění jako přírodní léčebný nebo zdraví prospívající prostředek. Avokádo můžeme pěstovat i doma – z pecky plodu. V našich klimatických podmínkách pěstované avokádo je ale spíše jen pro potěchu oka – plodů se dočká málokdo a když, výnosy jsou zanedbatelné.
Avokádo znali již indiáni
Avokádo bylo pěstováno v Mexiku ještě před příchodem Evropanů. Bylo běžnou potravinou mexických Aztéků a Toltéků. Dnes se pěstuje na jihu USA, na Kubě, Tichomoří, Argentině, na Madeiře, Komorských ostrovech, v Malajsii, Austrálii i ve Středomoří.
Hruškovec přelahodný: Popis rostliny
Avokádo, hruškovec přelahodný, je stále zelený subtropický a tropický strom se široce rozloženou korunou a dorůstá výšky až 2O metrů. Plodem je podlouhlá, kulatá, nebo hruškovitá peckovice, obsahující nejedlé velké vejčité semeno v pecce. Plod se nápadně podobá hrušce (měří sedm až 20 centimetrů a má průměrnou hmotnost půl kilogramu). Slupka plodu je žlutozelená, tmavozelená, někdy i tmavě fialově černá nebo hnědočerná. Bývá lesklá nebo matná, hladká nebo drsná, tenká nebo tlustá, podle vyšlechtěné odrůdy. Dužnina je nasládlá, tuhá, světle žlutá, zelenožlutá, nebo světle zelená.
Dužnina obsahuje asi 30 procent oleje, vitaminy B1, B2, E, D, K, PP a provitamin A. Obsah vitaminu C je zanedbatelný. Z minerálních látek obsahuje vápník, železo, sodík, hořčík, fosfor, draslík, měď a zinek.
K jídlu se plody podávají v různém stupni zralosti. Plod se podélně rozkrojí, pecka se vyjme a plně vyzrálá, máslově měkká, bílá až nazelenalá dužnina se buď přímo vyjídá lžičkou nebo se použije k dalšímu zpracování.
Pěstování avokáda
Pro příští pěstování avokáda vybereme zralý, měkký, ale na omak pružný plod.
- Ostrým nožíkem kolem dokola avokádo rozřízneme. Musíme tak činit opatrně, abychom neřezali do pecky.
- Pecku opatrně vyjmeme, a to za cenu, že dužinu trochu pomačkáme (při rychlé spotřebě ji upotřebíme i pomačkanou).
- Pak z pecky jemně odstraníme všechnu dužinu – například ostřejší mycí houbičkou. Zbytky dužiny by zahnívaly.
- Pecku vložíme do vysokého kořenáče špičkou nahoru a zasypeme ji dobře propustným subtrátem, a to do výšky maximálně tři centimetry (a nebo se řídíme tím, že více než polovina pecky musí být nad zeminou).
- Květináč postavíme na teplé místo a substrát udržujeme stále vlhký (nesmí vyschnout).
- Avokádo poměrně rychle zapustí kořínky a později vyžene štíhlý stonek.
- Jestliže při klíčení na květináč svítilo slunce, musíme vyrašené avokádo přemístit na nepřímé světlo.
- Když na rostlince vyrazí lístky, přesadíme ji do většího kořenáče.
- Udržujeme stálou vláhu, ale na druhou stranu rostlinku nesmíme „přelívat“ (substrát nesmí mít charakter bláta).
- Avokádo zaléváme jen shora, voda v misce způsobuje uhnívání kořenů.
- Když bychom avokádo zalévali moc, a nebo příliš málo, opadaly by mu lístky (nic se ale neděje, při správné péči znovu obrazí).
- Aby avokádo vytvořilo korunku, musíme vrcholový výhon stále zaštipovat. Tak vyžene postranní větvičky.
Když se bude našemu avokádu dařit a my budeme mít trpělivost, můžeme se dočkat i plodů. Pěstitelé ovšem upozorňují, že to bude tak za osm let, a to ještě kdoví jestli (rostlina potřebuje opylování).
Foto: sxc.hu