Časté zívání: Možné příčiny

Traduje se, že zíváme tehdy, když je v krvi nedostatek kyslíku a tělo potřebuje tento životodárný prvek doplnit. Obecně se dá říci, že zíváme, když jsme ospalí a unavení. Podle odborníků je toto někdy až nečekané otevření úst řízeno chemickými procesy v centrální nervové soustavě. Zívání se může objevovat také při některých chorobách nebo může být způsobeno používáním léků. A jistě není bez zajímavosti, že svoji roli dokáže sehrát i kofein.
S nedostatečným okysličováním organismu souvisí i poruchy spánku.

Proč zíváme?

Zívání je fyziologický jev, který má za úkol zvětšit objem vdechnutého vzduchu, a tím zlepšit prokysličení tkání. Projevuje se především při zvýšené únavě a nedostatečném přívodu kyslíku k buňkám organismu, a to především k mozkovým buňkám. Příčinou může být:

1. choroba,
2. špatný životní styl,
3. či neurotické potíže.

Zívají i zvířata

Je známo, že zívá nejenom člověk a všichni ostatní savci, ale také plazi a ptáci. Jde tedy o velice pradávný jev, který předchází normálnímu spánku. V průběhu zívání se napíná a protahuje krční svalstvo a prokrvuje se hlava. I když jde o jeden z nejstarších fyziologických projevů, věda dodnes pravou příčinu nezná. Z výzkumů je zřejmé, že tento děj probíhá na úrovni centrální nervové soustavy a kontroluje jej řada chemických látek, tak zvaných neurotransmiterů, které přenášejí nervové impulsy mimo jiné i ke svalům. V mozkovém podkoří je například dopamin, aminokyseliny, serotonin a další látky, které zívání vyvolávají. Ale zároveň mozková tkáň obsahuje opiodní peptidy, tedy látky, jež zívání zase brání.

Ale jak tyto děje probíhají proporcionálně a jaký je jejich vlastní účel, není známo. Ve většině případů jde však o funkci, která je pro tělo z nějakého důvodu užitečná.

Možné příčiny častého zívání

• Návyk na kávu s kofeinem. U lidí, kteří nadměrné holdují kávě, může krátkodobé vysazení vyvolat časté zívání doprovázené spavostí.
• Únava. Únava není samoúčelná, hraje v lidském organismu neobyčejně významnou, varovnou roli. Zívání je ochranným signálem našeho organismu, který varuje před přetížením – je výzvou k odpočinku. Pokud těchto výstražných signálů neuposlechneme, následky na sebe obvykle nenechají dlouho čekat.
• Migréna. U některých pacientů se v průběhu 24 hodin před záchvatem objevují takzvané prodromy, tedy pocity duševního napětí, podrážděnosti, někdy to zase bývá zvýšená aktivita, euforie nebo naopak deprese, únava a nadměrné zívání.
• Abstinenční příznaky. Závislost na opiáty se vytváří rychle, zvyšuje se tolerance, která jedince nutí zvyšovat dávku. Mezi abstinenční příznaky patří častá rýma, slzení, časté zívání, husí kůže, chlad, pocení, průjem, třes, úporné křeče břišní, kloubové a svalové, teplota a nechutenství.
• Kinetóza, mořská a letadlová nemoc. Společnou příčinou je působení pohybu na centrum rovnováhy ve vnitřním uchu. Nemoc se projevuje bolestí hlavy, zíváním, závratí, sliněním, studeným potem, nevolností, až zvracením. Od kinetózy pomáhá zázvor.

Ilustrační foto: sxc.hu