5,3K
Maliník je sice nezmar a chová se někdy až invazivně, takže zahrádkář musí jeho rozrůstání pod kontrolou. Na druhou stranu však maliník mohou postihovat choroby, které zmaří úrodu, anebo dokonce celý keř. Maliník mohou napadnout choroby i škůdci. Jaké choroby maliníku to mohou být a jak maliník proti nim chránit?
Choroby maliníku
Bejlomorka maliníková
- Bejlomorka maliníková/ostruřiníková je parazit živočišného rodu. Usazuje se na maliníku a vylučuje látky, kterými vytváří hálky. V hálkách, které vypadají jako „nádory“ na prutech maliníku, žijí larvy, které keře maliníku oslabují. Larvy bejlomorky žijící pod kůrou maliníku, vyžírají pletivo prutů až do jednoho metru nad zemí. Maliník pak velice málo kvete, v některých případech vůbec . Nádory se vytvoří obvykle v červenci.
Ochrana: Napadené pruty je nutné ustřihnout hned u země ihned po napadení, a spálit je.
Květopas jahodníkový
- Nejčastější chorobou malin způsobuje květopas jahodníkový. Brouk z čeledi nosatců, který nakusuje stopky květních poupat. Ta potom vadnou, zasychají a opadávají. Květopas škodí lokálně, ale může zničit až 80 % úrody. Brouci přezimují na nejrůznějších místech. Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Brouci se líhnou začátkem července, ale v této době škody již nezpůsobují. Do roka se vyvine jedna generace.
Ochrana: Cizopasníka zlikvidujeme přípravkem Agrion Delta. Nebo rostliny ošetřujeme těsně před květem například přípravky Calypso 480 SC, Decis Mega nebo Karate Zeon. Postřik aplikujeme k večeru při teplotě nižší než 25°Celsia.
Odumírání maliníků
- Odumírání maliníků je nejškodlivějším onemocněním maliníků a ostružiníků. První příznaky onemocnění pozorujeme na letorostech dlouhých asi 20 až 30 centimetrů u báze mladých výhonků a v okolí oček jako hnědé skvrny lemované fialovou obrubou. Skvrny se rozšiřují vertikálně, podél výhonku, i horizontálně, čímž se po obvodu výhonku vytvářejí prstence. Napadené výhonky ostře kontrastují se zelenou barvou kůry zdravých výhonků.
Původcem odumírání jsou dva druhy hub: Didymella applanata a Leptosphaeria coniothyrium vyskytující se samostatně nebo společně.
Fialová skvrnitost ostružiníku
- Na odumírání maliníků a ostružiníků se podílejí i jiné choroby, které nemusejí vždy vyvolávat přímé odumírání. Jednou z nich je fialová skvrnitost ostružiníku (Rhabdospora ramealis) – nejškodlivější choroba ostružiníků. Na letorostech vytváří červenofialové skvrny, které se zvětšují, ve středu tmavnou a splývají. Napadení způsobuje oslabení rostlin, jejich letorosty vadnou a usychají. Jediným účinným opatřením je vyšší vyvazování letorostů, čímž se nebezpečí infekcí sníží.
Rez maliníková
- Na listech jsou drobné žlutozelené, postupně se zvětšující skvrny. Silně postižené listy zasychají a opadávají. Na spodní straně skvrn nápadná okrouhlá oranžová ohniska letních výtrusů uredospor. Uredosporami se choroba šíří v porostech maliníku. Onemocnění se šíří především za vlhkého počasí. Rez maliníková napadá pouze maliník. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd.
Ochrana: Spočívá v prevenci, především je třeba upřednostnit vzdušné lokality, zajistit vzdušnost porostu a likvidovat napadené listy.
Mšice maliníková
- Mšice maliníková (Amphorophora idami). Přezimuje ve stádiu vajíčka na malinových výhonech. Napadené rostliny dávají menší úrodu a plody jsou nekvalitní. Při silnějším onemocnění dochází k výrazné zakrslosti, zároveň se snižuje funkční listová plocha.
Ochrana: V době vegetačního klidu a rašení aplikujeme přípravky určené pro předjarní ošetření ovocných plodin. Za vegetace používáme kterýkoliv přípravek proti mšicím (chemický jen za předpokladu, že dodržíme ochrannou lhůtu do sklizně). Napadené rostliny důsledně likvidujeme, mšice hubíme přípravky Decis či Mospilan.
Braničnatka ostružiníková
- Na listech jsou drobné zelenožluté, později červenofialové ohraničené skvrny, které od středu nekrotizují. V odumřelých pletivech se vytváří plodničky – pyknidy. Napadené listy zasychají a opadávají. Napadeny mohou být i řapíky listů a výjimečně i letorosty.
Ochrana spočívá v prevenci, především volit vzdušné lokality a zajistit vzdušnost porostu. Likvidovat napadené listy. Na rizikových lokalitách nepěstovat náchylné odrůdy.