Katedrála svatého Váta v Praze
Chrám svatého Víta je jedním z neoficiálních symbolů naší země. Lidé jej tak přijímají, ať už jsou příslušníky jakékoliv církve, a nebo nevěřící. Základ této stavby byl na příkaz Karla IV. položen francouzským architektem Matyášem z Arrasu, kterého vystřídal Petr Parléř.
V chrámu byli pohřbíváni světci, panovníci, významní šlechtici a ve zvláštní kapli i pražští arcibiskupové. V pokoji tu odpočívají oba stavitelé Matyáš z Arrasu i Petr Parléř, dále císař Karel IV. a jeho čtyři ženy, Václav IV a jeho dvě ženy i první Habsburk na českém trůnu Rudolf.
Stavba chrámu sv. Víta byla několikrát v historii přerušena válkami a dokončena byla až v roce 1929. Stavba katedrály trvala 584 roky, devět měsíců, dva týdny a čtyři dny. Stala se tak nejdelší stavbou jediné budovy v Praze vůbec.
„Chrám svatého Víta je gotiky chlouba…“
Nepočítáme-li starší kostely zasvěcené svatému Vítovi – první z nich založil svatý Václav – začala historie chrámu 21. listopadu roku 1344. Tehdy ještě moravský markrabě Karel, pozdější král Karel IV., zamýšlel vystavět v Praze monumentální katedrálu, která by se směle vyrovnala předním katedrálním dómům vyspělé západní Evropy. Měla zvýšit lesk moci a upevnit autoritu nejen panovníka, ale také katolické církve.
V tehdejším papežském sídle v Avignonu našel zřejmě prvního stavitele svého chrámu, Matyáše z Arrasu. Podle vzoru jihofrancouzských katedrál vypracoval Matyáš projekt a hned se pustil do práce, kterou řídil osm let až do své smrti v roce 1352.
Mezi dosavadním katedrálním kostelem, který sloužil svému účelu až do roku 1369, královským palácem a svatojiřským klášterem začal budovat vysoký chór obklopený věncem pětibokých kaplí. Sám z nich stačil postavit osm a dvojici pilířů vysokého chóru vyzvednout do výše arkád pod úroveň triforia.
Po Matyášově smrti svěřil tehdy už český král Karel IV. dokončení gigantického díla sotva třiadvacetiletému Petru Parléřovi z významné stavitelské a kamenické rodiny. Parléř, který do Prahy přijel ze švábského Gmündu v roce 1353, řídil stavební práce šestačtyřicet let až do své smrti v roce 1399. Na rozdíl od „umírněného“ slohu Matyáše z Arrasu se Parléřovo dílo vyznačuje individuální volností slohového pojetí, které již míří do pozdní gotiky. Když Petr Parléř zemřel, pokračovali ve stavbě chrámu podle jeho plánů synové Václav a Jan.
Roku 1419 přerušily stavbu katedrály husitské války a pražské panorama ukazovalo po dalších pět století jen pouhé torzo velkého záměru císaře Karta IV.
Pokusů chrám dostavět bylo podniknuto několik.
- O první z nich se postaral král Vladislav Jagellonský,
- další si vynutil obrovský požár Malé Strany a Hradčan roku 1541. Tehdy shořel krov chrámu i na věži a zvony spadly dolů do hořících trosek, kde se zčásti roztavily. Rytina Prahy z roku 1562 už ukazuje věž s tehdejší střechou.
- S dostavbou chrámu neuspěl ani císař Rudolf II.
Chrám sv. Víta: Dostavba do současné podoby
Na počátku novodobých stavebních dějin metropolitního dómu na Pražském hradě stojí Václav Michal Pešina z Čechorodu, vzácný člověk, velký vlastenec, kanovník metropolitní kapituly a historický a náboženský spisovatel. Právě on to byl, kdo v roce 1844 založil Jednotu pro dostavění chrámu svatého Víta. Tato instituce musela překonat nesčíslné obtíže a překážky, než se sedmnáctý rok po svém založení mohla pustit do velkého, náročného a finančně nákladného díla dostavby.
- Projekt dostavby metropolitního chrámu předložil v roce 1867 stavitel Josef Kranner. Jeho návrh počítal s prodloužením trojlodí a bočních kaplí na západní stranu a s jedinou věží, která by ve výši sto šedesát metrů končila kamenným osmibokým jehlanem.
- Mezitím ovšem Kranner zemřel a řízením stavby byl v roce 1871 pověřen architekt Josef Mocker. V duchu restaurátorského purismu vypracoval Mocker nový projekt dostavby, který v detailu i prostorovém členění opakoval prvky Parléřovy gotické huti.
- Třetím projektantem dostavby katedrálního chrámu svatého Víta se po Mockerově smrti v roce 1899 stal architekt Kamil Hilbert, představitel nové školy ochrany stavebních památek.
V roce 1929, kdy se slavilo milénium mučednické smrti svatého Václava, byl dostavěný metropolitní chrám vysvěcen a otevřen. Světící obřady provedl 12. května 1929 pražský pomocný biskup Jan Nepomucký Sedlák.
Zdroj: S využitím archivního materiálu aut.