Co to je poplužní dvůr

„Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.” Jaký význam starého rčení? Je to pořekadlo odsuzující, a nebo obdivné? A  jak tomu rozumět, když nevíme, co je poplužní dvůr?

Rčení lze pochopit i bez znalostí feudálních termínů

Pochopení významu úsloví „Drzé čelo lepší než poplužní dvůr” nemusí předcházet znalost hospodářské terminologie feudálního vlastnictví pozemků. Stačí logicky si dosadit, že oním poplužním dvorem není míněn dvorek bytového domu nebo nemovitosti, ale že dvorem (ve starém slova smyslu) je míněna hospodářská jednotka se vším všudy: půdou, dobytkem, budovami i lidmi.

Poplužní dvůr

Pro ty, kteří chtějí přesto znát vymezení pojmu poplužní dvůr.

Poplužním dvorem byla nazývána ucelená hospodářský jednotka patřící vrchnosti (panstvu, majitelům) a k němuř patřila tak zvaný dominikální půda.

Dominikální, česky panskou, půdu obhospodařoval a spravoval na své vlastní náklady šlechtic, což se dělo formou povinné roboty nebo námezdní pracovní silou. Až do novověku nepodléhaly poplužní dvory daňové povinnosti.

Slovo poplužní vychází ze základu popluží. Popluží byla plošná míra, kterou v současné době neumí nikdo přesně vymezit. Respektive teorie o velikosti plochy popluží sice existují, ale rozptyl velikosti se pohybuje od 20 do 60 hektarů, což už ani nelze nazvat tolerancí. Uvádí se, že plošná míra popluží se užívala od 12. století.

• Poplužní dvůr bylo hospodářství, které sestávalo ze selských gruntů, hospodářských budov, pozemků, po zrušení roboty také dobytka.
• Chod poplužního dvoru řídil šafář, který byl nájemní osobou nikterak spřízněnou s majitelem poplužního dvoru.
• Po roce 1848, kdy byla definitivně zrušena robota, se z poplužních dvorů staly statky a termínu poplužní dvůr se začalo používat pro hospodářské usedlosti v pronájmu.
• A ještě později slovo poplužní dvůr zůstalo jen v českém pořekadle, což trvá dodnes.

A jak rozumět lidovému rčení?

Je zajímavé, jak se výklad právě toho rčení změnil v postupu času.

Slovník české frazeologie a idiomatiky: přirovnání. Praha: Academia, 1983 a Slovník české frazeologie a idiomatiky: výrazy neslovesné. Praha: Academia, 1988 vysvětlují rčení “Drzé čelo je lepší než poplužní dvůr” jednoznačně odsuzujícím způsobem, což odpovídá proklamovavé socialistické “morálce”, která jakoukoliv dravost jedince nepřipouštěla.

„Toto rčení se používá obvykle jako rada druhému nebo při negativním hodnocení jednání druhého, někdy i rezignovaně ve významu jednej, mluv drze, rázně, suverénně a dosáhneš úspěchu, prorazíš spíš než pomocí majetku; jednání a řeč svou drzostí zapůsobí a získá výhody, úspěch, postavení apod. Rčeními s opačným významem jsou např.: držet se zpátky, to nejde lámat přes koleno, hlavou zeď neprorazíš.

Spojení „drzé čelo“ značí lidskou vlastnost nebo chování, jednání, postup záležící ve vyzývavě přepjaté až odpudivé a urážlivé smělosti, troufalosti.“

Ve slovníku druhé dekády 21. století je toto rčení vykládáno jinak, možná i moudřeji a příznivěji:

„Toto úsloví se používá obvykle jako povzbuzující rada druhému, že suverénním vystupováním lze dosáhnout úspěchu spíš než pomocí majetku.“