Dědictví ze zákona bez závěti

Dosud platný občanský zákoník se dědictvím zabývá v části sedmé (VII.)- Dědění. Třebaže nový občanský zákoník je téměř „na spadnutí“ (od 1. 1. 2014), až do jeho nabytí účinnosti se budou veškerá dědická řízení vést podle zákonů stávajících. Jak je to s dědictvím ze zákona bez závěti?

Dědictví ze zákona (bez závěti)

Jestliže člověk zemře a nezanechá po sobě platnou závěť, vyřizuje se jeho pozůstalost podle zákona. Jedná se konkrétně o zákon číslo 40/1964 Sbírky (občanský zákoník). Aby bylo dědictví (pozůstalost) rozdělena podle zákona, vyřizuje pozůstalost notář.

Dědicové podle zákona se dělí do čtyř skupin.

Dědicové první skupiny

První skupinou dědiců ze zákona jsou děti a manžel (manželka), a to každý z nich stejným dílem. V případě manželky se jedná o aktuální manželský vztah, na manželky a manžele předchozí se dědictví ze zákona nevztahuje.
Jiná situace u je u dětí: všechny děti, ať manželské nebo narozené mimo manželatví (nebo v manželstvích předchozích) dědí stejným dílem.
Příklad: Když má muž dvě děti z prvního manželství, jedno dítě mimomanželské a zemře v bezdětném manželství, budou plnoprávnými dědici tři děti a jedna manželka a dědictví se bude dělit na čtyři stejné díly.
V případě, že by některé z dědí nebylo způsobilé dědit (podmínky stanoví zákon) nebo by dědictví odmítlo, přechází jeho dědický rovným dílem na jeho děti. Když potomek, který nedědí, nemá vlastní vlastní děti, přechází jeho podíl na dědictví ostatním dědicům.
Když zemře ženatý bezdětný člověk, nemůže se jeho manžel stát jediným dědicem, a přechází do druhé skupiny dědiců.

Druhá skupina dědiců

Když zemřelý člověk nemá žádné vlastní děti, spadají jeho pozůstalí do druhé skupiny dědiců. Tam patří manžel/manželka, rodiče zemřelého a případně partner nebo partnerka, a to i stejného pohlaví) a dále tak zvaná spolužijící osoba. Manžel nebo partner musí ze zákona dostat polovinu dědictví, mezi ostatní se druhá polovina dělí stejným dílem. Když nemá zemřelý člověk rodiče, dědí manžel nebo partner všechno. Spolužijící osoba nemůže dostat celé dědictví, na řadu přicházejí dědicové ze třetí skupiny.

Dědicové třetí skupiny

Když zemřelý nemá děti, manžela/manželku ani rodiče, přicházejí na řadu dědicové třetí skupiny. To jsou sourozenci zemřelého a případně spolužijící osoba. Všichni dědí stejným dílem. Když některý ze sourozenců nedědí (zemřel, odmítl dědictví nebo je nezpůsobilý dědit), přechází jeho podíl na všechny jeho děti.

Čtvrtá skupina dědiců

Když zemřelý člověk nezanechal nikoho, kdo se řadil do první až třetí skupiny dědiců, přechází jeho majetek na dědice čtvrté skupiny. To jsou například prarodiče nebo jejich děti.

Když zemřelý člověk nemá žádné oprávněné příbuzné ani osoby jmenované zákonem, připadá jeho dědictví státu.

Nový občanský zákoník, který dědictví nově upraví, by měl vejít v platnost od 1. ledna 2014.