Průjmy patří k nejběžnějším zdravotním problémům. Někdy trvají pár hodin, jindy několik dní. Některé průjmy lze upravit v domácích podmínkách, jen změnou stravování. Při déletrvajícím průjmu je nutno navštívit lékaře. Příčiny průjmů mohou být různé – nemyté ovoce, problematická kvalita koupeného občerstvení, dietní chyba, nedostatečná hygiena, ale i vážnější bakteriální infekce z jídla.
Dieta při průjmu
Při průjmu je důležité okamžitě omezit jídlo, ale naopak hodně pít. První den průjmu se doporučuje jen pít vlažný čaj nebo minerálku, nanejvýš obohacené o šťávu z citrusů. Následující den může člověk stižený průjmem jíst banány, rýžový a mrkvový vývar (i s rýží a vařenou mrkví), suchary (nebo tvrdé pečivo), strouhané jablko. Při dlouhodobém průjmu je třeba držet šetrnou dietu ještě třetí den – odborníci doporučují jíst totéž jako druhý den, ale pacient si může přidat bramborovou kaši bez tuku a mléka nebo vařené ovoce se šťávou (kompot). Teprve čtvrtý den od začátku úporného průjmu je možno začít jíst netučné maso a netučné mléčné výrobky.
Ještě další týden až dva po průjmovém onemocnění je doporučováno vyvarovat se těžkých, mastných, smažených, kořeněných a nadýmavých pokrmů, sladkostí a kynutých moučníků.
Pomocníci ze „zelené lékárny“
Zvládnout problém s průjmem nám mohou efektivně pomoci rostlinné látky, ale pokud se jejich účinek neprojeví, a navíc se objeví třeba zvýšená teplota nebo křeče zažívacího ústrojí, je nezbytné vyhledat lékaře. Proto je třeba se na bylinné přípravky dívat jen jako na prostředky první pomoci, které problém mohou, ale nemusejí vyřešit.
- Mezi opravdu nejrozšířenější a nejznámější prostředky domácí léčby průjmu patří čerstvé nebo sušené plody tří rostlin – borůvky, bobulí černého bezu a peckovice trnky. U trnky je zajímavé, že zatímco květy lze účinně použít při zácpě, plody naopak zastavují průjmy.
- Pokud vás průjem navštěvuje častěji, pořiďte si trnkovou pálenku podle starých receptur:
Budete potřebovat čtvrt litru vodky a 50 g sušených plodů trnky, které necháte ve vodce tři dny na teplém místě macerovat. Pak scedíte a užíváte dvakrát denně lžíci extraktu. - Už méně známé je, že proti průjmu lze s úspěchem použít i ostružiny.
Zachoval se předpis na sirup, který se vaří z odměřeného množství šťávy z čerstvých plodů a stejného množství vody. Nesladí se, ale nechává vařit za častého sbírání pěny. Po zhoustnutí se plní do lahví a může být ještě konzervován sterilací. - Jiný recept doporučoval odvar z listů ostružiníku.
Připravoval se z 20 g sušených listů, které se vařily pět minut ve čtvrt litru vody, a pak se nechával ještě čtvrt hodiny odstát. Tato dávka se užívala třikrát denně. - Méně příjemným prostředkem je odvar z kůry dubu křemeláku, který má výrazné svíravé účinky.
Získáme ho tak, že vaříme asi deset minut 30 g kůry ve čtvrt litru vody. Po přecezení se odvar pije ve dvou dávkách s hodinovou přestávkou. - K snadněji dostupným prostředkům lidového léčitelství patřil plod jírovce maďálu, lidově koňský kaštan. Užíval se prášek z rozemletých kaštanů čtyřikrát denně tak na špičku nože.
Bylinné směsi proti průjmům
Jako v jiných případech i při průjmu se jako účinnější jeví směsi bylinek jako čaje.
- Doporučoval se například odvar z 30 g sušených plodů borůvky, stejného množství oddenku mochny husí, 20 g listů máty peprné, 10 g květů heřmánku a stejného množství listů šalvěje. Lžička této směsi se krátce povaří v šálku vody a pije půl šálku čtyřikrát denně před jídlem.
- Jednodušší směs sestává ze stejného množství listů meduňky, nati mochny husí a nati máty peprné. V tomto případě se připravuje nálev ze lžíce této směsi, zalité šálkem vřelé vody. Doporučován je třikrát denně šálek.
- A do třetice směs z 20 g nati mochny husí, 10 g rdesna ptačího a 15 g listů jitrocele kopinatého. I v tomto případě se polévková lžíce směsi přelévá šálkem vroucí vody a užívá šálek třikrát denně.
Věřte, nevěřte…
Už před tisícem let existovaly dietní recepty pro domácí uplatnění. Co se tehdy radilo? Kdo trpí průjmem, měl by sáhnout po vývaru z kapusty. Nepomůže-li tato dietní potrava, postižený běhavkou může zkusit „hrachovou polévku s octem a pórem doplněnou pšeničným chlebem a starým sýrem do měkka povařeným v kozím mléce„.