Kdy je člověk dítě, kdy dospělý a kdy starý? Bude se chovat předškolák jako školák? Jsou malá a velká mimina? Pro snadnější odpovědi na podobné otázky byl lidský život rozdělen na etapy. V prvních letech se etapy střídají rychle. Nejdelší etapou lidského života je dospělost. Poslední etapou je stáří. Etapy lidského života přicházejí nezadržitelně, časem. A čas nelze zastavit.
Etapy lidského života
Novorozenecké období
Novorozenec: Do jednoho měsíce života. Poprvé se samostatně nadechne. Důležitý kontakt s matkou. Vyvinuty nepodmíněné reflexy. Hlavní potravou je mateřské mléko.
- Novorozeneckým obdobím se nazývá prvních 28 dní života dítěte. Porodem se dostává do světa opaků – světlo, chlad, proudění vzduchu, pachy, hluky. Hlad a nepříjemné pocity při odchodu stolice a zahájení činnosti trávicího ústrojí (do 48 hodin z něj vyjde tak zvaná smolka, pak se již o trávení stará střevní mikroflóra). Místo plodové vody škrtící oblečky. Místo placenty tvrdé lůžko a tělo spoutané pokrývkou (či zavinovačkou). Na všechny tyto změny si musí novorozenec zvyknout v prvních dnech života.
Genetická výbava mu pomáhá – začnou se rozvíjet vrozené reflexy: dýchání, sací reflex, reflex orientačně pátrací, úchopový. Ale také se vyvíjejí reflexy obranné – například úlek. Jestliže se všechny tyto nepodmíněné vrozené reflexy projevují správně, lékaři spokojeně konstatují správný psychomotorický vývoj.
Kojenecké období
Kojenec: 1 měsíc – 1 rok. Smích, úsměv, rozvoj sociálního kontaktu s blízkými osobami. Rozvoj poznávacích procesů – hlavně vnímání. Rozvoj motoriky – dítě se překulí na bříško, sedne si, plazí se, leze, postaví se, začíná chodit.
- Mezi důležité vývojové pokroky patří, že kojenec dokáže uvědoměle sledovat zrakem. Dívá se oběma očima a dokáže sledovat pohyb. Otáčí oči i hlavičku ve směru pohybu.
Právě tak dobře mu už slouží uši – najde zdroj zvuku (příjemného i nepříjemného) a otočí hlavu ve směru, odkud zvuk přichází. Je to souhra sluchu, pohybu hlavou a vnímání očima.
Kojenec začíná tak zvaně broukat, čímž po svém napodobuje lidskou řeč.
Pohyb hlavy není jen reakce na hluk nebo zrakový vjem – kojenec začíná dítě zvedat hlavu. Když je položíme na břicho, aktivně se vzpírá na rukách (na loktech), ale zvedá hlavu i bez opory rukou.
Ve třech měsících už sice dítě prvotní silný úchopový reflex, ale ruce se pro ně stanou nově objevenou hračkou – prohlíží si je, hraje si s rukama, jednou ručkou se dotýká druhé. Dětští psychologové toto stádium vysvětlují jako prvotní poznávání sebe sama.
Batolecí období
Batole: 1-3 roky. Napodobuje dospělé. Začíná udržovat čistotu. Rozvoj osobnosti, rozvoj řeči, kladení otázek. Rozvoj hrubé i jemné motoriky.
- Na počátku batolecího období dítě většinou způsoby pohybu volně kombinuje. Jde mu o to, dostat se odněkud někam, a to bez ohledu na techniku. Pak buď pokračuje v lezení nebo se gesty či hlasem dožaduje, aby jej dospělý zvedl a vodil. Samostatný pohyb vpřed po dvou nohách je objeven a bude sloužit po celý život k dobývání prostoru.
Zároveň se zvládáním chůze se batolecí mozek připravuje na zvládnutí řeči. Rodiče či opatrovníci batoleti pomáhají opakováním a procvičováním všeho, co už umí: chůzi, slůvka, věty, říkadla a písničky i nekonečné dětské hry. Ty rychle rozvíjejí jeho jemnou motoriku, tedy práci rukou a jejich obratnost i postřeh.
Tak se během batolecího období stává prudkým a současně zákonitým procesem z kojence chodící, myslící, mluvící a stále šikovnější človíček.
Předškolní věk
Předškolák: 3-6 let. Rozvíjí se řeč. Napodobuje dospělé. Chodí do školky, navazuje vrstevnické vztahy. Hlavní potřebou je hra.
- Tato vývojová fáze začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Dítě v předškolním období asi nejvíce charakterizuje silná snaha být aktivní a přenášet již získané a právě získávané schopnosti do praxe. Rozvinutá řeč je prvním znakem předškolního věku.
Dítě má velkou slovní zásobu (v šesti letech okolo 3 000 slov). S oblibou se učí zpívat písničky a odříkávat zpaměti básničky. Rádo poslouchá pohádky (a někdy je i samo vypráví).
Dítě si začíná „mluvit pro sebe“ – mluví nahlas, ale jeho proslov není určen nikomu dalšímu. Tento typ projevu předchází tzv. vnitřní řeči, komunikaci sama se sebou, která se bude později uplatňovat v přemýšlení a regulaci chování.
Zvýšenou představivost lze pozorovat u všech předškolních dětí. Její role je velmi důležitá a neměla by být potlačována. Dítě se díky ní učí představit si samo sebe v nejrůznějších rolích společnosti (tatínek, maminka, policista apod.).
Školní věk
Školák: 6 – 12 let. Učí se ve škole číst, psát, počítat. Získává mnoho znalostí a dovedností. Tělesný vývoj, růst do výšky.
- Specializují se zájmy dětí, dosahují prvních úspěchů v soutěžích.
V šesti letech se děti bojí nadpřirozených jevů, bouřky, blesků, bojí se jít spát a být sám.
V sedmi až osmi letech se děti bojí nadpřirozených bytostí, tmy,úrazů, katastrof, ohrožení – nukleární války například.
V devíti až dvanácti letech se bojí zkoušení ve škole, z vysvědčení, úrazu, fyzického vzhledu. Obecně náctiletí se bojí sociálního nezačlenění, že nebudou přijati skupinou.
Dospívání
Dospívající: 12 – 22 let. Dospívá fyziky i duševně. Připravuje se na budoucí povolání. Puberta.
- Puberta čili pubescence je období pohlavního dospívání. Nastává mezi dvanáctým a patnáctým rokem. Jejími projevy je pohlavní zrání, tělesné změny, první poluce, změna hlasu, kritičnost, ale rovněž kolísání nálad, citů, pocity nejistoty, sebepodceňování.
Za největší problém s výchovou dospívajících chlapců i dívek považuji rodiče jejich neuspořádaný a roztěkaný život. Dospělí těžce zvládají jejich záchvaty smutku, euforie, agresivity a diví se, kde se to v jejich „děťátku“ bere.
Dospívající děti mají pocit, že vědí o všem dost a odmítají mnohdy pomocnou ruku.
Dospělost
Dospělý: 22 – 65 let. Vykonává povolání. Zakládá rodinu. Stará se o děti.
Stáří
Starý člověk: 65 let – smrt. Odchod do důchodu. Dochází k úbytku sil, horší se zdravotní stav. Zhoršení smyslového vnímání a paměti. Předávání zkušeností. Užívá odpočinku.