Komu záleží na dobrém stavu a vzhledu pěstovaných rostlin, neměl by se omezit jenom na zálivku, pletí, okopávání, hnojení a dobré světelné podmínky, ale měl by rovněž rostliny pravidelně prohlížet. Sebelepší péče neodradí napadení rostlin přirozenými škůdci. Který hmyz bude naši zahrádku trápit? Především mšice. Ve chvíli, kdy zjistíme, že rostliny napadly mšice, musíme okamžitě přistoupit k opatřením k jejich likvidaci.
Napadení mšicemi se dá do značné míry zabránit biologickou prevencí.
Mšice saje šťávu rostlin
Mšice patří mezi nejčastější škůdce. Napadá rostliny (byliny, keře i stromy) rostoucí venku, ale právě tak doma pěstované pokojové květiny. Mšice navíc přenášejí virová onemocnění. Jsou většinou zelené nebo tmavě šedé, rychle se množí a živí se šťávou z rostlin, čímž způsobují kroucení listů, stonků i květů. Malé napadení mšicemi napraví časté mlžení, ale protože se mšice velmi rychle množí, bývá zapotřebí razantnějšího zásahu.
Biologická ochrana proti mšicím
Proti mšicím existují různé chemické postřiky. Ošetřováním rostlim jimi však činí veškerou naši pěstitelskou snahu kontraproduktivní – zejména zeleninu přece pěstujeme proto, abychom si byli jisti podmínkami v jakých vyrůstala – tedy bez zbytečné chemie. Vyzkoušejme proto raději možnost vzájemné biologické ochrany různých druhů zeleniny.
Rady a tipy zkušených zahrádkářů
- V blízkosti rostlin, které napadají snadno mšice, připravíme místo pro vysetí lichořeřišnice, která působí jako jejich lapač.
- Mšice podlehnou okamžitě postřiku neředěným alkoholem. Alkoholem však nepostřikujete mladé a křehké rostlinky, protože byste je mohli spálit.
- Košťáloviny před mšicemi ochrání, jestliže s nimi na záhon vysejeme kopr.
- Jestliže mezi keříky růží vysadíme pár paliček česneku, neměly by mšice růže napadat.
- Ani na ovocné stromoví nemusíme jen s chemií. V zimě si důkladně prohlédneme kůru stromů a pozornost věnujeme vatovitým zámotkům, v nichž se nacházejí vajíčka mšice krvavé. Setřeme je štětcem namočeným v horké vodě (50 až 55 0 C). Při silnějších mrazech je objevíme na kořenovém krčku stromu. Prastarým opatřením je natření základny kmene (i podpěr) brzy zjara lepem proti hmyzu. Transportérům mšic – mravencům zabráníme v přepravě škůdce k listům. Pilné mravence zažene také vůně česnekové kašičky na bázi stromu.
- Mšice parazitující na rašících pupencích, poupatech a listech, se musejí opakovaně postříkat roztokem z mýdla. Účinnost roztoku je možno zvýšit přidáním lihu – v poměru asi 1:5.
- Vodným roztokem z vylouhovaných kopřiv, kapradí, pelyňku, kostivalu nebo česneku je stejně tak možno hnojit jako potírat mšice.
- Mšice krvavá, zvaná také vlnatka, napadá rovněž pokojové rostliny (i kaktusy) v příliš teplých a suchých místnostech. Tohoto škůdce, jehož chrání vlnitá vosková vata, ničíme mechanicky. Štětec na vodové barvy namáčíme ve směsi denaturovaného lihu a vody (1:1) a postižená místa důkladně vytíráme. Rostlinám pak dopřejeme hodně čerstvého vzduchu (ne průvan).