Pokřižovat se, tedy učinit rituální gesto, které symbolizuje znamení kříže, je pradávný zvyk prvních křesťanů. Je to řeč těla, kterou se vyjadřují a probouzejí modlitební pocity. Fyzické gesto činí tyto postoje výraznějšími.
Činit znamení kříže, pokřižovat se
Nejvýraznějším křesťanským rituálním gestem je znamení kříže. Od počátku připisovali věřící znamení kříže duchovní účinnost. “Znamením kříže byly svěceny věci posvátné, protože všechno, co má být posvěceno, se značí znamením Kristova kříže. Žehnat se křížem je totéž jako chránit se pevným štítem,” vysvětluje se smysl křižování.
Činit znamení kříže je zvyk prvotních křesťanů, kteří se křížem znamenali na čele. Odhaduje se, že se toto znamení kříže dělalo spíš jedním prstem než celou rukou. Pravděpodobně se činilo víckrát, na každé části těla, na čele nebo na prsou nebo i na ústech, místo pouze jednoho žehnání, zahrnujícího celé tělo.
Současné ustálené gesto křižování se je udržováno asi od osmého století a připisuje se tehdejším mnichům.
- Znamení kříže se tedy činilo tak, že se spojily tři první prsty pravé ruky (palec, ukazováček a prostředníček),
- zbylé dva (prsteníček a malíček) zůstaly ohnuté,
- pak se tři spojené prsty dotkly čela, prsou, pravého a levého ramena.
Tento zvyk se udržuje ve východní církvi v Rusku.
Ve 13. století nastala v latinské církvi změna a přijal se dnešní zvyk:
- otevřenou rukou,
- která se dotkne levého ramena před pravým.
Znamení kříže se většinou doprovází slovy: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“. Gesto křižování se mohlo používat nejenom s pevnou formulí, ale také běžně s improvizovanými formulemi nebo invokacemi.
Jak se správně pokřižovat
Takto důležité znamení nesmí být prováděno bezmyšlenkovitě a povrchně. Doporučuje se na začátku modlitby se pokřižovat tak, aby se věřící gestem křižování symbolicky jakoby zahalil: : pomalu, od čela k hrudi, od levého ramena k pravému. Díky takovému pokřižování se může člověk soustředit.
Výklad křižování a žehnání
V západní i východní liturgické tradici žehná kněz stejně – to znamená shora dolů a zleva doprava; to je symbolicky vykládáno:
- Kristus sestoupil z nebe a stal se člověkem (gesto „shora dolů“)
- a svou smrtí na kříži nás vykoupil (gesto „zleva doprava“, čili „převedl nás z ‚levé‘, tedy “zlé” strany na “pravou,” to je “dobrou” stranu).
Rozdíl je v tom, že:
- ve východní tradici (tedy v katolických církvích východního ritu i církvích pravoslavných) věřící kopíruje gesto kněze, který stojí naproti – tedy zrcadlově,
- zatímco v západní tradici se strany „obracejí“, tedy římskokatolický věřící se při požehnání dotýká čela, hrudi, levého ramene a pravého ramene.
Křižování se při mši
Pokud věřící dělají malé křížky na čele, na ústech a na prsou, je to spíš jejich zvyk, ale toto žehnání patří k hlásání evangelia při mši. Tím se prosí, abychom slovo evangelia:
- poznávali – křížek na čele,
- vyznávali – ústa
- a uchovávali v srdci – hruď.
Podobný smysl má znamení kříže, kterým katolíci obvykle začínají modlitbu nebo bohoslužbu. Slova, která se přitom pronášejí (ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého), jsou nejkratším vyznáním víry v trojjediného Boha. Kříž má opět vyjadřovat, že člověk jako křesťan „na sebe bere kříž,“ což musí zahrnovat také jeho „připravenost následovat Krista.“
Kdy se věřící křižuje
Věřící se křižují při “styku” s bohem.
- Především to je při vstupu do kostela,
- při modlitbě (na jejím konci, případně i na začátku) a na určených místech při bohoslužbách. Zpravidla se doprovází slovy „Ve jménu i Syna i Ducha svatého“ a popřípadě také aklamací „Amen“. Samo gesto pokřižování se tak stává modlitbou.
- Gesto křižování se rovněž používá k „odhánění zla,“ tedy i zlé myšlenky.
Při vstupu do kostela věřící člověk zpravidla poklekne nebo se skloní před Kristem, aby jej pozdravil. Zároveň obvykle namočí ruku do nádoby s požehnanou vodou a přežehná se znamením kříže se slovy: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“. Tímto gestem si připomíná okamžik křtu (voda) a tajemství Nejsvětější Trojice. Jako by říkal: “Bože, předstupuji nyní v tomto chrámě před tvou tvář, přicházím ze světa jako hříšník a prosím, abys mne očistil tak, jak se to stalo ve křtu, jsem tvým a patřím ti.“
Křižují se pouze katolíci?
Dnes tento zvyk stále častěji opět přejímají také nekatoličtí křesťané. Co se týče znamení kříže, o evangelících se všeobecně předpokládá, že se nekřižují. To ale není vždy pravda, a zejména někteří luteráni mají dodnes ve zvyku se křižovat.