Navykli jsme si sazenice pro vlastní zelinářskou produkci kupovat? Vypěstovat si vlastní sadbu ze semínek je východisko nejen na dobu, kdy se nemůžeme vypravit do oblíbeného zahradnictví. Pěstování sadby se může stát i naším koníčkem, který rozšíří naše „zahrádkářské“ možnosti. Pěstování vlastní sadby bude mít i finanční efekt.
Obsah článku
Pěstování sadby: Příprava
Jestliže se z jakéhokoliv důvodu rozhodneme pěstovat vlastní sadbu zeleniny (i jiných rostlin) ze semínek, bude to představovat určitou přípravu. Musíme vědět nejen to, jak na pěstování sazenic, ale také zajistit „materiální“ základnu:
- semínka,
- vhodnou zeminu,
- pěstební nádoby,
- zahradnické pomůcky,
- ale také místo, kde budeme „akci sadba“ realizovat.
Nebudeme potřebovat žádný velký pozemek. Obejdeme se i bez skleníku či pařeniště. Naštěstí to mohou být i podmínky bytové, dokonce třeba i „panelákové“
I ve ztížených možnostech pohybu, jaké vznikly například v době celosvětového „lockdownu“ v zimě 2021, můžeme nejnutnější pomůcky a vybavení nakoupit. Nelze-li jinak, třeba prostřednictvím zásilkových služeb specializovaných obchodů. V klidu domova tak můžeme vybrat i osivo méně obvyklých druhů zeleniny, na které se v normálním režimu třeba ani nedostane. A to se týká třeba i osiva dekorativních rostlin nebo bylinek.
Jak zaset sadbu zeleniny
Pro získání sazenic raného salátu, raných košťálových zelenin a celeru k pěstování na venkovních záhonech vyséváme semena zpravidla v únoru. Nasejeme je řídce do misek nebo truhlíčků naplněných prosátou pařeništní zemí. Pak je zasypeme tenkou vrstvičkou jemné lehčí zeminy, povrch přitlačíme prkénkem a jemně kropicí konvičkou opatrně zavlažíme.
Osetou nádobu přikryjeme sklem nebo fólií a umístíme ve vyhřívaném skleníku nebo na parapetu jižního okna v místnosti s teplotou kolem 18 stupňů Celsia. Za nádobku směrem do místnosti umístíme svisle pruh alobalu, který odráží světelné paprsky zvenčí a zlepšuje tak podmínky pro pěstování sazenic. Půdu v nádobkách udržujeme stále přiměřeně vlhkou. Aby se na povrchu půdy netvořila plíseň a rostlinky netrpěly tak zvaným padáním, je vhodné použít občas k zálivce slabě růžový roztok hypermanganu.
První přesazování
Když semenáčky vytvoří kromě děložních lístků ještě 1-2 první pravé lístky, přepikýrujeme je, aby se vytvořily silnější sazenice. Opatrně je z výsevní misky nebo truhlíčku vyzvedneme a zaštípneme jim hlavní kořínek.
Pak je nasázíme 3-5 cm od sebe až po děložní lístky (celer však jen mělce) do zeminy obohacené rašelinou v poloteplém pařeništi nebo truhlíčku a opatrně je zavlažíme. Než se rostlinky ujmou, pařeniště nevětráme a za slunečného počasí stíníme.
- Celer, když rostlinky vytvoří další dva lístky, přepícháme ještě jednou, a to na vzdálenost 10×5 cm.
Do čeho přesazovat
Chceme-li mít zvláště kvalitní sazenice, které se na záhonu bez problémů ujmou a umožní dřívější a větší sklizeň, přepichujeme semenáčky:
- do květináčků z pálené hlíny o průměru 5-8 cm,
- do kelímků z plastické hmoty s malými otvory ve dně
- nebo do rašelinocelulózových kořenáčků.
Péče o sadbu
Během dalšího vývoje sadbu opatrně zaléváme. Podle potřeby ji můžeme i přihnojit silně zředěným tekutým hnojivem, např. 0,2% Vegaflorem, Harmavitem a podobně. Větráním a stíněním udržujeme v pařeništi teplotu 15-18 °Celsia. Hrozí-li nebezpečí mrazů, musíme pařeniště, kde zejména může dojít k poškození sazenic, přikrýt rohoží, pytlovinou nebo starou dekou. Před výsadbou na záhon sazenice otužujeme tím, že pařeniště větráme. Nejprve jen ve dne, pak i v noci, nakonec okna z pařeniště zcela sundáme.
Okurky, papriky, rajčata
Sazenice teplomilných zelenin (rajčat, paprik, okurek a dalších) pěstujeme podobně. Jejich semena však vyséváme většinou až v březnu a teplotu během předpěstování udržujeme mezi 20 až 25 °Celsia. Pokud chceme sazenice použít pro pěstování ve skleníku, fóliovníku nebo poloteplém pařeništi, musíme začít s jejich předpěstováním aspoň o měsíc dříve, než je uvedeno.