Český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890. Je zakladatelem československé elektrochemické školy. Po studiích na univerzitě v Praze a v anglickém Oxfordu se roku 1920 habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, roku 1926 se stal prvním jejím profesorem fyzikální chemie. Objevil elektrolýzu rtuťovou kapkovou elektrodou, sestrojil první polarograf. Je nositelem Nobelovy ceny za chemii (1959) za objev polarografické metody a jejího využití v analytické chemii. Zemřel 27. března 1967.
Jaroslav Hyerovský: První náš nositel Nobelovy ceny
Jaroslav Heyrovský už v roce 1922 objevil novou výzkumnou metodu – polarografii, která dodnes patří mezi pět nejcitlivějších způsobů chemického rozboru na světě a používá se ve zdravotnictví, potravinářství, geologii a v řadě dalších oborů. Jaroslav Heyrovský se tímto objevem zařadil mezi největší vědce světa.
Polarografie, která zasáhla do mnoha vědeckých i praktických oborů, je spolehlivá a rychlá analytická metoda, jež umožňuje určit, o jakou látku se jedná a její množství ve vzorku. Její podstatou je měření závislosti intenzity procházejícího proudu na vloženém napětí podle polarografické křivky. Zásluhou Jaroslava Heyrovského je, že byla vypracována nejen teorie polarografické metody, ale i její mnohé aplikace.
Heyrovského úspěchy byly i zásluhou i jeho ženy Marie. Byla velmi vzdělaná a přitom dovedla potlačit svou individualitu ve prospěch jeho vědecké práce.
Jaroslav Heyrovský: Všestranný talent
Dětství Jaroslava Heyrovského se nevyznačovalo ničím výjimečným. Narodil se 20. prosince 1990 v Praze jako čtvrtý z pěti dětí univerzitního profesora. Rodiče o své potomky pečovali, dopřávali jim vzdělání i volnost. Už jako malý chlapec udivoval Jaroslav obrovskou fantazií – to je pro velké vědce příznačné. Miloval hudbu – i tahle láska doprovází mnohé badatele. Na klavír ho učila hrát vnučka skladatele české národní hymny Berta Škroupová. Ze spolužáků na gymnáziu sestavil muzikantský kroužek, který pořádal u Heyrovských hudební večírky. Rád chodil na koncerty a do opery. Hodně sportoval – také to je typické pro přírodovědce. Jaroslav byl výborným plavcem, lyžařem, hráčem házené a hlavně horolezcem.
Manželka, matka, sekretářka
Jeho pozdější žena Marie Kořánová se seznámila s vědcem, který byl její vzdálený příbuzný, v roce 1915 v Táboře, kde vojákoval. Sličná Marie Kořánová začala studovat v Praze češtinu a francouzštinu. Po zasnoubení v roce 1924 jí Jaroslav daroval psací stroj a směla mu pomáhat při překladu první publikace o jeho metodě do francouzštiny. Po svatbě na jaře 1926 dostal Heyrovský na půl roku Rockefellerovo stipendium do ústavu profesora Urbaina v Paříži. Vzal s sebou nejen manželku s psacím strojem, ale rovněř polarograf.
Od chvíle sňatku se ze studentky filozofie stala doživotní spolupracovnice a sekretářka slovutného badatele. Manželé měli dvě děti – dceru Jitku a syna Michala.
Věda nezná národnosti
Profesor Heyrovský byl svým založením kosmopolita – nerozeznával mezi Čechem, Němcem, Číňanem, Židem. To se mu málem nevyplatilo za protektorátu. Po zavření českých vysokých škol mu kolega Josef Böhm, přesvědčený demokrat, nabídl, aby dál pracoval v jeho ústavu. V roce 1945 proto označili někteří čeští vědci Heyrovského za kolaboranta – bez ohledu na to, že se Němec Böhm účastnil odboje.
Heyrovský nikdy nebyl v žádné politické straně. Když se chystalo založení Československé akademie věd, ostře protestoval proti tomu, aby se v zákoně proklamovalo, že naším vzorem je věda sovětská. Veřejně prohlásil, že on může svoji vědu dělat jenom na základě vědy světové a pokud ví, tak v Sovětském svazu se polarografii učí od něj, tak jakýpak vzor.
Na vynálezu nikdy nezbohatl
Jedním z prvních pracovišť Akademie věd se stal Polarografický ústav. Ovšem nesmlouvavý postoj k režimu se Heyrovskému často vracel – ráno dostal Řád republiky a odpoledne nesměl odjet do Spolkové republiky Německo.
Na svém objevu nezbohatl. Traduje se, že na předávání Nobelovy ceny předepsaný frak si akademik musel nechat ušít na dluh. Účet zaplatil po návratu ze Stockholmu. Ve třiasedmdesáti letech se Jaroslav Heyrovský vzdal vedení ústavu – byl příliš unaven. Zemřel vyčerpáním 27. března 1967.
Jaroslav Heyrovský, život v datech
- 1890 – 20. 12. Narodil se Jaroslav Heyrovský jako syn univerzitního profesora římského práva v Praze
- 1911 – Vstoupil na londýnskou University College v oboru chemie
- 1915 – Sloužil jako voják v táborském lazaretu
- 1918 – Složil doktorát na Univerzitě Karlově
- 1920 – Docentem na UK
- 1921 – Velký doktorát na University College
- 1922 – Objevil základ nové vědecké fyzikálně-chemické metody – polarografie
- 1924 – Zásnuby s dcerou ředitele táborského pivovaru, o 13 let mladší Marií Kořánovou, studující filozofie
- 1926 – Profesorem UK. Svatba byla na Staroměstské radnici, odkud jeli rovnou lyžovat do Krkonoš
- 1929 – Narození dcery Jitky, později doktorky molekulární biologie
- 1932 – Narození syna Michala, později doktora fyzikální chemie
- 1950 – Založené Polarografického ústavu
- 1959 – 10. 12. Převzal ve Stockholmu Nobelovu cena za chemii
- 1967 – 27. 3. Zemřel po tříletém celkovém vyčerpání. Jaroslav Heyrovský je pohřben na Vyšehradě
Víte, že…
… Jaroslav Heyrovský se narodil ve stejném roce jako Karel Čapek? Společně navštěvovali akademické gymnázium v Břehové ulici v Praze. Jejich spolužáky jistě nenapadlo, že sedí v učebně s budoucími kandidáty na Nobelovu cenu. Karel Čapek se bohužel ocenění nedožil, zemřel roku 1938. Také Heyrovský musel na vzácnou trofej dlouho čekat. Švédský král Gustaf Adolf VI. mu ji předal až po 37 letech od objevu. Teprve v roce 1959 se stal prvním a na dlouho jediným nositelem Nobelovy ceny z Čech. (O 25 let později ji získal básník Jaroslav Seifert.)