Třebaže jiřiny nejsou rodem z Evropy, jejich pěstování je už od dob národního obrození českou tradicí. Jiřiny se v českém historickém kontextu skoro vždy jmenují společně s Boženou Němcovou a Bedřichem Smetanou. Jak spolu souvisí mexická květina, česká „národní“ spisovatelka a český hudební skladatel? Má název květiny něco společného se jménem Jiří? A jak jiřiny pěstovat?
Pěstování jiřin
Jiřiny se dají pěstovat téměř v každé půdě, s výjimkou těžkých a mokrých. Odrůdy s velkými květy a mohutným růstem se hodí jako solitéra do trávníku, ale pouze tam, kde jsou chráněny před velkým větrem, a musejí být zajištěné proti rozlámání keře (opora) .
Pozemek pro jiřiny by měl být rok či dva před sázením vyhnojen hnojem. Vyšší úroveň hnojení dusíkem oddaluje nástup do kvetení a zvyšuje křehkost rostliny.
Množení jiřin
Rostlina se množí semenem, dělením hlíz a rovněž řízkováním. První způsob, generativní (semeny), je obvyklý u šlechtění a pěstování jiřinek. Hodí se na obruby záhonů, na výsadby větších ploch, do květináčů a truhlíků za okno, na terasy. Vyseté rostliny jsou stejně velké, brzy kvetou a tvoří pod zemí hlízy. Semena z nich sebraná dávají potomstvo odlišné velikostí rostlin i plností květů.
Jiřina je „nezmar“
Podle toho, kdy rostliny sejeme či sázíme, začínají kvést: od května při výsevu v únoru a při rychlení ve skleníku, běžný je ale nástup kvetení na začátku července (výsadba hlíz okolo „ledových mužů“).
- Jiřiny nesnášejí mrazíky, není proto dobré sázet je příliš brzy.
- Po vysazení potřebují několikrát zalít, nejlépe vodou s rozpuštěným hnojivem, které je určené pro kvetoucí květiny a plodovou zeleninu.
- Později již dokážou překonat sucho díky zásobě vody v hlízách.
- Rostliny postižené větrem, rozlámané deštěm nebo kroupami dobře regenerují a do měsíce opět vykvétají.
- Velké květy na dekoraci interiérů či na výstavy lze vypěstovat tak, že vyštipujeme poupata na výhonech až na vrcholový. Ten pak naroste do větších rozměrů, než je běžné.
Uchování hlíz jiřin
Nutné je hned na podzim po prvních mrazících vyjmout hlízy ze země. Nať seřízneme deset centimetrů nad nimi, vydrolíme z nich zeminu, hlízy necháme oschnout a uložíme v „bezmrazé“ místnosti. Mohou se ponechat volně ležet na bedničkách, anebo zasypat hoblinami a slabě vlhkou rašelinou. Sklep či místnost, kde je uložíme, by měla mít vhodné podmínky i na skladování brambor či jablek.
Název jiřina, Němcová a Smetana
V roce 1784 objevil v Mexiku Vincent Cervantes první jiřinku. Poslal ji do Madridu, kde v roce 1791 dostala jméno podle botanika Ondřeje Dahla – Dahlia pinata. Jiřiny se pak dostaly do Anglie, později do Německa. Němečtí vědci jí dali nové jméno – Georgina podle botanika Johanna Gottlieba Georga. Jejich značnou proměnlivost vyjádřil druhovým označením variabilis. Jan Svatopluk Presl vytvořil český název jiřina (jiřinka) pestrobarevná překladem z němčiny. Dnešní botanické názvosloví řadí všechny zahradní formy jiřin k druhu Dahlia variabilis (Willd.) Desf. – jiřina proměnlivá.
V České Skalici na Náchodsku se od roku 1837 pořádaly slavnosti jiřinek s bálem. A na jiřinkovém plese viděl mladý Bedřich Smetana tančit tehdy sotva provdanou mladičkou Boženu Němcovou, která v kraji vyrostla. Traduje se, že krásná Němcová byla Smetanovi inspirací k Jiřinkové polce. S různými přestávkami tradice jiřinkových slavností v České Skalici přetrvala.
Foto: sxc.hu