Známe to zejména z překladové americké literatury: „Byla oblečena jako kvakerka“ nebo „Tvářil se přísně jako kvaker“. Co to znamená? Proč se nemoderní oděvní styl nazývá kvakerským? A proč by se kvakeři měli tvářit tak přísně, že se slovo kvaker používá jaké přirovnání? Kvakeři jsou staré náboženské hnutí, sice křesťanské, ale „jiné“. Velmi brzy se rozšířilo z Anglie na severoamerický kontinent. Kvakeři nejsou ani puritáni, ani anemité (amiši).
Náboženská společnost přátel, čili kvakeři
Správně se hnutí nazývá Náboženská společnost přátel (anglicky Religious Society of Friends). Častěji se jim se však říká kvakeři (z anglického Quakers).
Anglické názvy jsou původní, protože hnutí vzniklo v polovině 17. století v Anglii. V duchu svých Svědectví kvakeři tradičně stáli u kořene významných společenských změn jako například:
- zrušení otroctví,
- reformy vězeňství,
- hnutí za rovnoprávnost žen a mužů,
- ochrany lidských práv a práv dětí,
- hnutí za nenásilí,
- ochrany přírody a přírodních zdrojů
- a mnoho dalších.
Bůh může oslovovat člověka přímo
Za zakladatele kvakerského hnutí je poovažován Angličan George Fox. Narodil se v roce 1624 do rodiny, která inklinovala ke kalvínskému křídlu anglikánské církve.
„Fox vyrostl v mimořádně vážného a přemýšlivého mladého muže a začal si klást otázky, proč věci mimo kostel nevypadají tak, jak se o nich v kostele mluví. Nebo jinak, proč lidé chodí v neděli do kostela a poslouchají tehdy i několikahodinové kázání o tom, jak správně žít, ale jen co se za nimi dveře kostela zavřou, žijí tak, jakoby tam nikdy nevkročili,“ vysvětluje se na webu kvakeri.cz.
„A tak George Fox přišel na to že bůh může oslovovat člověka přímo i bez pomoci duchovních, obřadů a věroučných systémů a že bůh je přístupný pro každého, vždy a všude. Později narazil na skupinu hledačů (seekers), kteří prošli podobnou deziluzí, přidal se k nim a tím vznikl zárodek toho, co se později stalo Náboženskou společností Přátel.“
Laickým čtenářům by možná víc vyhovovala hlavní myšlenka kvakerství, jak je stručně uvedena ve Wikipedii: „Jedním z nejcharakterističtějších rysů kvakerství je poznání, že každý člověk může mít přímý kontakt s Bohem, aniž by k tomu potřeboval prostředníky (kněží).“
William Penn a Pennsylvania
Hlavně díky Williamu Pennovi, asi nejznámějšímu kvakerovi v historii, se kvakeři rozšířili do Ameriky. William Penn byl majetný muž, díky čemuž získal na americkém kontinentu marickou kolonii, která byla po něm nazvána Pennsylvánií. Pensylvánie vznikla roku 1681 a její politické a společenské uspořádání vycházelo po dobu téměř jednoho století z principů kvakerství.
William Penn dokázal na strategicky významném území Ameriky vybudovat společnost fungující na principech rovnoprávnosti a tolerance. Respektovala náboženskou svobodu a měla liberální správce. Právě ve Filadelfii (stát Pennsylvania) byla 4. července 1776 podepsána Deklarace nezávislosti, na jejímž základu vznikly Spojené státy americké.
Kvakeři jsou „jiní“
V 18. a 19. století se kvakerství uzavřelo do svých zvláštností a zásad.
- Například každému tykali,
- nosili prosté, nebarvené oděvy bez knoflíků zapínané na háčky,
- odmítali názvy měsíců a dnů a používali pro ně pouze číselné označení,
- odmítali skládat přísahu (králi nebo pravdomluvnosti u soudu),
- aktivně vystupovali proti otroctví,
- odmítali bojovat ve válkách
- a nekonzumovali alkohol.
Protože nemohli studovat v Oxfordu a v Cambridge a být státními zaměstnanci, věnovali se přírodním vědám a obchodu a je mezi nimi mnoho známých jmen, např. John Dalton (daltonismus), Thomas Young (Youngův modul pružnosti), John Cadbury (čokoládové bonbony). Založili textilní a obuvnické manufaktury, banky a finanční ústavy, jako například Barclays, Lloyds a další.
Kvakeři v současnosti
Svědectví (SPICES), podle nichž se kvakeři snaží žít a současně je dál šířit:
- Simplicity – jednoduchost
- Peace – nenásilí, mír
- Integrity – integrita, pravdivost, důslednost
- Community – společenství
- Equality – rovnost
- Stewardship – správcovství
- Kvakeři se záměrně vyhýbají vytváření náboženských autorit a vnitřních hierarchií.
V roce 1947 byla Společnosti přátel jako zatím jedinému náboženskému hnutí udělena Nobelova cena za mír.
„V Česku se hnutí Přátel – kvakerů schází pravidelně od roku 2003. V současnosti je jejich hlavním místem setkávání Praha, kde se scházejí každou neděli dopoledne v Kateřinské ulici a několikrát do roka střídavě se setkávají také v Plzni, Písku a v Brně. Setkání jsou otevřená veřejnosti,“ uvádí Wikipedie, 11/2019.