Táč, metýnka, koláč na plech, buchta na plech – to jsou názvy pro nejjednodušší český (moravský) ovocný moučník z kynutého těsta. V rodinách, kde bývalo zvykem sobotní pečení, býval kynutý ovocný moučník dost často sobotním obědem. Zbytek se snědl v neděli. A protože kynuté těsto má delší trvanlivost, dojídal se sobotní ovocný koláč ještě počátkem dalšího týdne. Kynutý ovocný koláč se totiž „nepřejí“. A zejména v létě a na podzim, kdy je dost různého ovoce, mohl být každý týden jiný. Jak na kynutý ovocný táč, metýnku, koláč na plech?
Obsah článku
Kynutý ovocný koláč
Co je potřeba
- 500 g hladké nebo polohrubé mouky,
- 21 g droždí
- 1 vejce + 1 žloutek
- 1/2 hrnku tuku (směs máslo, olej, sádlo)
- 1 plná lžička soli
- 80 cukru
- 3 dcl mléka
- kůra z ½ citronu
- suroviny na drobenku – máslo, mouka, cukr v poměru 1:2:2
- ovoce (může být i směs) dle chuti (alespoň 600 g, podle druhu)
Tradiční táč, metýnka, buchta na plech z kynutého těsta
Ovocný koláč se dříve dělal nejčastěji z kynutého těsta. Kynuté těsto je výrobně velice levné, málo tučné a uměřeně sladké, hodně nabyde a při troše zkušeností na něm nelze co zkazit. Ovocný koláč můžeme péct:
- v kulaté formě (aby to byl opravdu kulatý koláč i na pohled),
- ale nic se nestane, když ovocný koláč budeme péct na plechu.
Na dva plechy si připravíme: Půl kilogramu hladké nebo polohrubé mouky, půl balíčku čerstvého droždí, jedno vejce a jeden žloutek, půl hrnku (asi 120 gramů) rozpuštěné směsi tuku (olej, rostlinné máslo, ale klidně i trocha sádla), lžičku soli (bez ní je těsto „jalové“), 300 ml mléka, 100 gramů pískového (krystalového) cukru, kůru z půlky citronu.
Trpělivost při zadělávání těsta
Z mléka oddělíme dvě deci, ohřejeme, aby bylo vlahé, rozpustíme v něm kvasnice, lžíci cukru, lžíci mouky, rozmícháme a necháme vzejít kvásek (pění). V mouce rozmícháme sůl a cukr a vlijeme do ní kvásek, přidáme vejce a žloutek (nebo jen jedno celé vejce) a začneme zpracovávat těsto. Podle potřeby opatrně přiléváme zbylé mléko. Hněteme vařečkou, nebo elektrickým hnětačem. Do těsta při hnětení vháníme vzduch, těstem pohybujeme odspodu nahoru. Nestačí je jen povšechně zamíchat. A už vůbec ne zpracovávat je rukou. Těsto musí být hladké, lesklé, bez viditelných hrudek, kypré a nesmí se lepit na stěny mísy.
- Těsto zakryjeme čistou utěrkou a dáme kynout. Mělo by to být na vlahém místě, ale nesmí být příliš teplé (ne na radiátor), aby se těsto nespařilo. Těsto je vykynuté asi po půl hodině. Rozdělíme na dva díly a roztáhneme je po celé ploše máslem vymazaného plechu. Vrstva musí být tenká a stejnoměrná (pečením nabyde).
- Zapneme troubu na nejvyšší stupeň.
- Těsto poklademe ovocem. Ovoce bude po upečení kyselejší, proto je ještě mírně posypeme cukrem. Do cukru můžeme přidat vanilinový cukr nebo mletou skořici.
- Nebo můžeme ovoce na ovocném koláči posypat „žmolenkou“ (drobenkou) z mouky, másla a moučkového cukru (poměr 2 : 1 : 2). Nebo dáme drobenku jen na část koláče, aby byly různé kousky. Necháme ještě asi deset minut kynout.
Plech vložíme do trouby, teplotu snížíme na 180 stupňů a pečeme asi 20 minut. Prvních deset minut troubu neotevíráme. Že se pečení blíží k závěru poznáme i podle vábné vůně. Okraje moučníku musí mít zlatohnědou barvu upečeného těsta – pak je ovocný koláč z kynutého těsta upečený celý.
Upečený ovocný koláč necháme trochu zchladnout a podáváme teplý (k obědu), anebo jej necháme vystydnout a nařežeme na porce, které klademe na tác. Ovocný koláč z kynutého těsta zůstane dlouho vláčný, ale málokdo se o tom může přesvědčit, obvykle zmizí téhož dne po upečení.
Ovoce vhodné a nevhodné
Ovoce vhodné na táč (podle doby dozrávání): rebarbora, rybíz, třešně, angrešt, borůvky (vynikající), višně, meruňky, broskve, renklódy (ryngle), blumy, švestky.
Příliš se nehodí: jahody, maliny, ostružiny, jablka, hrušky, kdoule, brusinky, bezinky a jakékoliv exotické ovoce (citrusy, kiwi, ananas…).