Těžké psychické onemocnění označované jako maniodepresivní psychóza je zřejmě podmíněno i geneticky. Maniodepresivní psychóza (bipolární afektivní porucha), při níž se období mánie střídá s obdobím deprese, patří k nejzávažnějším duševním onemocněním.
Maniodepresivní psychóza: Příčiny nejsou jasné
Na zhruba sto tisíc obyvatel připadá asi kolem pěti procent nemocí, jež souvisí s poruchou nálady. Ty se dříve označovaly jako maniodepresivní psychózy a nově bipolární afektivní poruchy. V těchto případech lékaři hovoří o duševní chorobě v pravém slova smyslu.
Duševní choroby většinou vznikají až v průběhu života, přičemž ty nejzávažnější se objevují zejména v době dospívání. Pravá příčina duševních chorob není zcela jasná, je to předmětem výzkumu. Pokud by je odborníci znali, daly by se tyto nemoci mnohem účinněji léčit. Určitou roli hraje i dědičnost.
Smutná nálada ještě není deprese
Říkáváme, jak obrovskou máme depresi; ve skutečnosti se snažíme svému okolí pouze sdělit, že je naše aktuální nálada pod bodem mrazu. Maniodepresivní psychóza je vážné onemocnění, které nemá s náladovostí nic společného.
Stavy chorobného smutku
V celosvětovém měřítku patří velká depresivní porucha na první místo žebříčku příčin pracovní neschopnosti. Jejím hlavním příznakem je chorobně smutná nálada doprovázená úzkostí, zpomalené myšlení, celkový pokles výkonnosti, poruchy spánku a nechuť k jídlu. U těžkých depresivních stavů pak člověka pohlcuje pocit méněcennosti, vlastní špatnosti, což často doprovázejí sebevražedné myšlenky a v těch nejtěžších případech i činy.
Manická fáze: Nepřirozená aktivita
Opakem depresí je mánie, kterou provází chorobně nadnesená nálada doprovázená zrychlenou psychomotorikou. Maničtí pacienti utrácejí peníze ve velkém, riskují, nepotřebují spát, dělají závažná životní rozhodnutí, která mohou mít nedozírné následky. Samostatná mánie se může vyskytnout jako ojedinělá epizoda v životě člověka, ale někteří teoretikové říkají, že i v tomto případě jde o takzvanou maniodepresivní psychózu neboli bipolární depresi, přičemž depresivní fáze ještě nenastala.
Víte, že…
… ročně poprvé navštíví ambulanci psychiatra téměř čtvrt milionu Čechů? Psychické poruchy stihnou za život asi polovinu lidí, přičemž patnáct procent z nich trpí depresí, která je jednou z hlavních příčin sebevražd.
Lithium jako lék
Zdá se, že lidské tělo tento prvek vůbec nepotřebuje. V přírodě je však hojně rozšířen a do lidského těla se dostává s potravou, jako jsou brambory, kapusta, hlávkový salát nebo pomeranče. V roce 1949 australský lékař doktor John Cade objevil, že lithium má uklidňující účinky na morčata, a zkusil to i na svém pacientovi trpícím maniodepresivní psychózou. Výsledky byly fantastické. Během dvou měsíců se pacient vrátil z ústavu domů. Nyní se lithum běžně používá k léčení této duševní choroby.