Marie Terezie, šlechtična z rodu Habsburků, se narodila 13. května 1717. Českou a uherskou královnou a rakouskou vévodkyní se stala roku 1740. Od roku 1745 se jako manželka Františka I. Lotrinského stala římsko-německou císařovnou. V dědičných zemích Rakouska se ujala vlády na základě tak zvané pragmatické sankce. Ve válkách o dědictví a v sedmileté válce ztratila Slezsko a Kladsko. Za její vlády byly uskutečněny četné správní, hospodářské a sociální reformy. Mimo jiné roku 1774 uzákonila povinnou školní docházku i v českých zemích, kterým vládla. Zemřela roku 1780.
Pragmatická sankce dala šanci ženám
Pragmatická sankce z roku 1713, která na trůn habsburské monarchie (a tím i českého království) usadila Marii Terezii, řešila především tehdejší nezáviděníhodnou situaci Karla VI., jenž nezplodil legálního mužského následníka. Marie Terezie ovšem nijak nebyla proti svému nástupu do tohoto úřadu, ba naopak. Ambice prokázala i později: ač neúnavná matka (povila celkem 16 dětí), veliké úsilí věnovala reformě státu.
Vlastní politické vize realizovala plánovitě a leckdy s mužskou tvrdostí, byť i ona se prý čas od času řídila ženskou intuicí. Vládla dlouhých 63 let (1717-1780).
Zajímavosti ze života Marie Terezie
Historická data o životě Marie Terezie a o politické situaci, která za doby jejího panování panovala, lze najít v odborných encyklopediích. Někdy nám ale významnou osobnost přiblíží drobnější činy, a nebo obyčejné lidské osudy, které panovníky provázejí právě tak, jako ty nejprostší lidi.
Zakázala mučení a bestiální popravy žen a dětí
Marie Terezie, na základě dvou na sobě nezávislých dobrozdání v té době slavných lékařů, zakázala ve svých zemích torturu. Lékaři ji dokázali, že člověk, který má krvavé a otevřené rány po předchozím mučení, se při dalším výslechu raději přizná ke všemu, jen aby mučení a bolest nepokračovaly.
Marie Terezie se nemohla smířit ani se způsobem popravování a mučení žen v českých zemích. Proto například u nás zakázala do té doby používané:
- utopení či zakopávání žen za živa,
- čtvrcení či věšení žen,
- mučení dětí do 14 let i lidí přes 60 let.
- Také ženy těhotné nesměly být mučeny.
- Samo trápení na mučidlech se smělo dít jen „bez velké újmy na zdraví a pouze dopoledne.“
- Také ne v neděli a vždy jen nejvýš třikrát.
- Když se trestaný nepřiznal po třetím mučení, byl propuštěn jako nevinný.
- Byly vybrány jen některé mučicí nástroje.
Neštovice na císařském dvoře
V 60. letech 18. století zavítaly k vídeňskému dvoru, jemuž vládla Marie Terezie a František Štěpán Lotrinský, černé neštovice. V roce 1761 na ně zemřel syn Karel Josef, o rok později jim podlehla dcera Johana Gabriela, rok nato Isabela Parmská, manželka korunního prince. Poté daly na pár let císařskému dvoru pokoj, o to strašnější byla ale pohroma, která postihla Vídeň v roce 1767, kdy nemocní umírali po tisících. Mezi první urozené oběti patřila druhá manželka následníka trůnu. Onemocněla i císařovna Marie Terezie, ale díky své legendární fyzické kondici zákeřnou nemoc překonala. Zemřela však její dcera Marie Josefa a neštovice zohavily tvář dcery Marie Alžběty.
Málo šťastné dcery Marie Terezie
Marie Terezie byla nejen významnou panovnicí Rakouska-Uherska, ale také matkou mnoha dětí – celkem jich přivedla na svět šestnáct, z toho jedenáct dcer. Na evropském dynastickém poli hrály vždy vznešené dcery velkou politickou úlohu. Sňatky se uzavíraly z jiných důvodů, než byla obapolná láska partnerů. Nejinak tomu bylo i u dcer Marie Terezie, která jim až na jedinou výjimku (tou byla její nejmilovanější dcera Marie Kristina – snad proto, že se narodila v den narozenin Marie Terezie – jež se jako jediná ze svých sester mohla vdát z opravdové lásky) neuchystala právě lehký úděl.
- Marie Antoinetta (manželka francouzského krále Ludvíka XVI.) skončila pod gilotinou,
- Marie Amálie prožila 33 let nešťastného manželství s omezeným vévodou z Parmy,
- Marie Karolína se vdala za Ferdinanda Sicilského (toho „zdědila“ po své sestře Marii Josefě, která zemřela na neštovice takřka vpředvečer své svatby) a stala se královnou, ale z trůnu ji brzy sesadil Napoleon,
- krásnou Marii Alžbětu zohyzdily neštovice, a tak se ze žádané nevěsty stala jeptiška,
- nejstarší dcera Marie Anna se rovněž nikdy neprovdala, ale vedla bohatý duševní život mimo dvůr v Klagenfurtu
- a konečně Johanna Gabriela, která ve svých dvanácti letech zemřela rovněž na neštovice.