Žebříček nejhlubších propastí v České republice není tak dlouhý, jak tomu je v případě nejvyšších hor, nejdelších řek a podobně. Na seznamech nejhlubších českých propastí figurují jen tři, které „stojí za řeč“. Ovšem jedna z nich je nejhlubší zatopenou propastí na celém světě. O které propasti se jedná?
Obsah článku
Čím se vyznačuje propast
Propast je přírodní propadlina v zemském povrchu. Vyznačuje se příkrými stěnami. Podle toho, zda na jejich dno dopadá sluneční světlo, se propasti se rozdělují na (light hole) a bez světla (aven).
- Propasti vznikají nejčastěji v krasových oblastech. Tam může dojít k prolomení zeslabené klenby stropu jeskyně či obrovských dómů.
- Druhým případem vzniku propastí jsou tektonické pohyby, které způsobí propad zemské hmoty nebo vyzdvihnutí hmoty okolní.
Ilustrační foto (pixabay.com)
První místo: Hranická propast
Nejhlubší propastí české republiky a zároveň nejhlubší zatopenou jeskyni světa, je Hranická propast. Nachází se u města Hranic (okres Přerov) v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na pravém břehu řeky Bečvy. Část propasti (69,5 metrů) je suchá. Ovšem hloubka zatopené části je minimálně 404 metry, což z ní činí nejhlubší zatopenou jeskyni světa.
K Hranické propasti se návštěvníci dostanou po turistické značce od budovy železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Propast je ovšem obehnaná plotem jako ochranou proti pádu.
- Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský vládce Mojmír II., aby jej v noční temnotě následovali jeho nepřátelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu.
Druhé místo: Propast Macocha
Navštívit propast Macochu nejspíš patří k základům všeobecného vzdělání českých dětí. S Macochou je seznamují při výletech rodiče a prarodiče, zájezd k Macoše patří do „zlatého fondu“ českých školních výletů. A v dospělosti k Macoše dospělé děti zase vozí děti své… O Macoše čteme v Lovcích mamutů, o Macoše se vypráví legenda, která děti trochu děsí.
Propast Macocha je součást komplexu Moravského krasu. Hloubka suché části propasti je 138,4 m, na jejím dně se nachází Horní (hloubka 11 m) a Dolní macošské jezírko (hloubka min. 50 m). Propast leží v katastrálním území obce Vilémovice.
Z historie poznávání Macochy
- Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje roku 1663 v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera Martin Alexander Vigsius.
- Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723.
- Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm.
- První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Rudzinský, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků.
- Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm.
- V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 Jindřich Wankel.
- Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu „Macocha a její okolí“.
- V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy.
- V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel Karel Absolon, čímž začala éra dalších objevů.
- Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb.
Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z Pustého žlebu. Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933.
Třetí místo: Rudické propadání
Rudické propadání (někdy také Jedovnické propadání) leží ve střední části CHKO Moravský kras poblíž obcí Jedovnice a Rudice.
Propadání Jedovnického potoka – Rudické propadání – je nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů. V propadání se tak nalézá jeden z nejvyšších vodopádů v České republice. V jeskyni se také nalézá Rudická propast, nejhlubší česká suchá propast, a také Obří dóm, jedna z největších jeskynních prostor v Česku. Srbský sifon pak tuto jeskyni spojuje s Býčí skálou.