Nemoci, choroby, škůdci rybízu

Z hlediska nároků na půdní a klimatické podmínky se rybízy řadí mezi velmi dobře přizpůsobivé drobné ovoce. Česká republika je díky svým klimatickým podmínkám, velké rozmanitostí terénu a velmi dobré nabídce odrůd pro jeho pěstování přímo předurčena. Můžeme využít přizpůsobivosti rybízu a vysadit jej i v podhorských oblastech, kde se jeho pěstování zdá ještě vhodnější než v oblastech nížinných. U černého rybízu však musíme ve výše položené oblasti přece jen vybírat vhodné teplejší mikrolokality.

Pěstování rybízu ale přesto vyžaduje určitou péči, aby nejen dobře rostl a plodil, ale také aby nepodléhal různým chorobám a škůdcům. 

Rybíz na zahradě

Důležitým ukazatelem pro pěstování rybízů jsou průměrné roční teploty:

1. pro červené a bílé rybízy je to 6 – 8 °Celsia,
2. pro černé rybízy 7 – 9 °Celsia

V místech, která pravidelně postihují jarní mrazy (údolí, kotliny) rybízům namrzají generativní orgány.

• Červeným a bílým odrůdám vyhovují polohy 200 – 600 m n. m.,
• černé odrůdy vyžadují polohy do 350 – 400 m n. m.

Ve vyšších polohách (400 – 600 m n. m.) je v tuhých zimách nebezpečí namrznutí.

Rybíz: Nároky na pěstování

Z pohledu nároků na sluneční světlo jsou černé odrůdy náročnější než červené a bílé. Na vláhu mají rybízy největší požadavky v době:

1. intenzivního růstu nových výhonů,
2. při květu
3. a při tvorbě a dozrávání bobulí.

Pokud v této době nejsou srážky, je nutné zavlažovat. Optimální je roční průměr atmosférických srážek mezi 500 – 700 mm.

Pokud jde o půdní podmínky, jsou tyto bobuloviny náročné hlavně na humus; vyhovuje jim jeho obsah nejméně 2 – 2,5 %. Nejlepší jsou půdy vzdušné a kypré, hlinité a hlinitopísčité. Rybízy dobře rostou při mírně kyselé půdní reakci (pH 5,5 – 7,5).

Nemoci a škůdci rybízu

• Pro ochranu rybízů před chorobami a škůdci je důležité prosvětlovat korunky keřů i stromových rybízů řezem.
• Odstraňujeme napadené a odumřelé výhony a celé keře, které jsou přestárlé nebo napadené houbovými chorobami.
• Pokud se u černých rybízů na jaře vytvoří zvětšené pupeny, které se nerozvinou vlivem působení vlnovníka rybízového (roztoč), musíme je otrhat a zničit.
• Chemická ochrana se soustřeďuje především na předjarní postřik oleoekolem, který se aplikuje ještě před květem.
• Proti houbovým chorobám do něj přidáváme přípravek Dithane M45.

Aby rybízy dobře plodily

Rybízy je výhodnější pěstovat ve tvaru keřů, neboť se lépe zmlazují. Při výsadbě keř utopíme 10 cm do země, aby se výhony zmlazovaly ve větším okruhu půdy a výhony zakrátíme (při jarní, únorové výsadbě) na dva pupeny.

• Každý rok se snažíme o nárůst tří výhonů o průměrné délce nejméně 70 cm.
• Hnojíme hlavně kompostem nebo uleželým hnojem.
• V plné plodnosti mají mít keře 9 – 12 výhonů s bočním obrostem.
• Všechny křižující, poléhavé a krátké výhony z keře odstraňujeme, jinak nenarostou dlouhé nové výhony.

Aby keře dobře plodily, musíme:

• u černého rybízu odstraňovat čtyřleté odplozené výhony,
• u červených a bílých rybízů pětileté.

Boční obrost zkracujeme podle volného prostoru na 2 – 5 pupenů. Keře rybízu řežeme buď v říjnu nebo velmi brzo po mrazech, tedy začátkem března.

Nedoporučuje se pěstovat rybíz ve tvaru stromku na meruzalce zlaté, protože dříve ustává v růstu, stárne a špatně se zmlazuje. Ovoce na stromku je pěkné, ale časem je potřeba vysadit nové.

1. Keře rybízu vydrží okolo 15 roků,
2. stromkový rybíz v dobrém zdravotním stavu většinou o polovinu méně – podle toho, jak se o něj budeme starat.

Na co je třeba pamatovat

• Rybízy lze pěstovat až do 600 m n. m.
• Potřebují mírně kyselé humózní půdy
• Při růstu nových výhonů, květu a tvorbě bobulí ocení vláhu
• Prosvětlování korunky je nejlepší prevencí proti chorobám
• Řežeme v říjnu nebo velmi brzy po mrazech
• Ke hnojení se hodí kompost a uleželý hnůj
• V dlouhověkosti keře předčí stromky

Doba zralosti rybízu

Foto: pixabay. com

Zdroj: S využitím stati v tištěném časopise Chatař & chalupář, Jaroslav Kraus, 2003