Nemoci švestek

Domácí švestka pochází z Asie, ale na našem území se pěstuje od nepaměti. V historických pramenech se uvádí, že počátkem dvacátého století byl počet slivoní rodících švestky na území Čech a Moravy vyšší, než počet všech ostatních pěstovaných ovocných stromů. V té době se údajně i podle úrovně pěstování švestek posuzovala kulturnost pěstitelství určitých evropských národů. V posledních dekádách 20. Století se pěstování slivoní v České republice dostalo do hluboké krize. Příčinou jsou choroby švestek, na prvním místě virová šarka.

Šarka švestková, Plum pox virus

Původcem šarky švestky je virus popsaný roku 1915 v Bulharsku. U nás byl poprvé prokázán roku 1952, od té doby pronikl i do hlavních produkčních oblastí.

1. Nejvíc se vyskytuje ve středních, západních a východních Čechách a na jihozápadní a severní Moravě.
2. Relativně nejméně je na některých lokalitách jižních Čech a jižní Moravy a v části výše položeného podhůří.

Dlouho virus napadal pouze slivoně a meruňky, na broskvoních byl poprvé prokázán roku 1961 v Maďarsku. Je schopen napadat i některé další druhy rodu Prunus, například trnky, třešeň ptačí, višeň, mandloň, myrobalán.

Projevy šarky

• Na listech vznikají skvrnky, kroužky nebo proužky různých tvarů, velikosti i množství. V závislosti na klimatu mohou být tyto příznaky maskovány.
• Na plodech jsou silně závislé nejen na odrůdě, ale i na kmeni viru.
• U vnímavých odrůd se první najdou ještě před nástupem zralosti ve formě skvrn, kroužků, vpadnutin či deformací povrchu.
• Dužina korkovatí, případně gumovatí.
• U mnoha odrůd ještě před konzumní zralostí plody opadají.

Ochrana před šarkou

Na větší vzdálenosti se vir šíří hlavně množitelským a výsadbovým materiálem, na menší (asi do 1 km) přispívají mšice. Čím blíže ke zdroji a čím více zdrojů v okolí, tím rychlejší je přenos. Náchylnější jsou mladé stromy.

Základní ochranou je zdravý výchozí materiál, tolerantní odrůdy a vyloučení zdrojů infekce. Určitým řešením se může jevit výsadba stromů odrůd tolerantních k virům šarky. To však podle odborníků také není bezproblémové., protože i je může virus napadnout. Napadené tolerantní stromy jsou potom trvalým zdrojem infekce pro okolní zdravou výsadbu. Je nutné zvážit, zda napadený strom odstranit (oblast s omezeným výskytem šarky) či zda je oblast šarkou švestky již zamořena a strom ponechat i s vědomím, že bude trvalým zdrojem infekce. Nemocný strom totiž nelze vyléčit.

Čas od času se sice objeví „zcela zaručený“ způsob léčení spočívající obvykle v zalévání stromů větším či menším množstvím vody, různými roztoky, močůvkou a podobně, ovšem podle současného stavu poznání se jedná pouze o maskování příznaků a nikoli o ozdravný proces. I když napadený strom nemusí dočasně vykazovat typické příznaky, zůstává trvale zdrojem infekce.

Moniliová hniloba plodů, Monilinia laxa

Hnilobu působí houba, jejíž všudypřítomné zárodky vnikají do plodů i zcela nepatrným poraněním. U švestek otvory způsobenými housenkami obalečů, u sladkých slív rankami vykousanými vosami, mravenci nebo vyklovanými ptáky.

Proti monilióze není spolehlivá chemická ochrana. Chorobu tlumí postřiky proti strupovitosti. Je však nutný soubor dalších opatření zabraňujících především poranění plodů. Ovoce chráníme proti obalečům, vosy chytáme do lapačů s pivem, odstraňujeme včas plody poškozené ptáky, mravencům zabraňujeme v přístupu do korun lepovými pásy na kmenech a podobně.

Preventivní ochranou je i prosvětlování korun a všestranná výživa. Vyvarujeme se přehnojování dusíkem, který zvyšuje náchylnost k chorobě. Napadené ovoce házíme do asanační jámy a zasypáváme páleným prachovým vápnem a zeminou.

Další možné choroby švestek

• Puchrovitost švestek
• Pseudošarka
• Červená skvrnitost listů
• Obaleč švestkový

Foto: (jez)