Růžové ocúny, lidově naháčky, bývaly lučním symbolem podzimu. Jejich křehkou „nahou“ krásou se nechávaly unášet poetické duše. Hospodáři však na ně hleděli jiným úhlem pohledu a ocúny pečlivě vytrhávali, aby se nedostaly do podzimního krmiva. Dobře věděli, že ocún je prudce jedovatý. V současné době už nemusíme za „naháčky“ na luka. Naši předkové by se možná divili. Ocún se pěstuje v zahradách coby podzimní okrasná květina. Jak pěstovat ocún?
Ocún není krokus
Ocúny jsou ryze podzimní květinou. Jejich květy jsou někdy připodobňovány ke krokusům, ale rostliny z jedné botanické rodiny se nejedná. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) je z rodu ocúnovité (Colchicaceae). Kdybychom si důkladně prohlédli květy obou rostlin, zjistíme, že v kalichu ocúnu je šest tyčinek, zatímco krokus má jenom tři. Pohárkovité květy ocúnů vyrůstají přímo z půdy, a to na stvolech až dvacet centimetrů dlouhých.
Pěstované vyšlechtěné ocúny jsou dekorativnější, než planě rostoucí ocún jesenní. Nekvetou pouze ve světlém lila odstínu, ale v barevných tónech od bílé, růžové až fialové barvy, některé odrůdy mají i květy dvoubarevné. Pěstitelé je vysazují na záhony, trávníky a do skalek.
Ocúny: Pěstování
Ocúny potřebují vlhkou, hlubokou a výživnou hlinitou půdu, může být i jílovitá, lehce vápnitá. Sázet ocúny můžeme také mezi půdopokryvné rostliny, pod dřeviny nebo do štěrkových ploch. Plnokvětý Colchicum ‘Waterlily’, jehož květy připomínají leknín, nejlépe prospívá tam, kde jsou jeho květy podepřené sousedními rostlinami. Ocún jesenní vykvétá na podzim z hlízky ukryté zhruba 15 cm pod zemí. Listy mu dorůstají až na jaře.
- Ocúny vyžadují polostín. Na jednom stanovišti mohou růst desítky let téměř bez péče. Ocún je mrazuvzdorný.
- Cibulky se vysazují do hloubky asi 15 centimetrů. Čím nižší jsou teploty, tím dříve se krásné květy objeví.
- V průběhu dvou měsíců od vysazení se rozvine množství růžovo fialkových nebo bílých květů na dlouhých bledých trubkách.
- Po dvou až třech týdnech se zcela zatáhnou a až příštím rokem na jaře vyraší vzpřímená růžice asi 25 cm dlouhých lesklých listů a mezi nimi velké semeníky. Dozrálé tobolky obsahují hnědočerná semena s masitými výrůstky, ty ve vlhku zrosolovatí.
- Ocúny o sobě znovu dají vědět na jaře. Podlouhlé listy jsou uspořádány do růžice okolo zeleného semeníku, který se vytváří od května do července.
- Máte-li ocúny zasazené v trávníku, měli byste po výsadbě (anebo v dalších letech už od poloviny srpna) se sekačkou objíždět místo, kde rostou, aby první poupata nepřišla nazmar.
- Po odkvětu rostlina zatáhne. Postranní výhony se přemění v nové květní hlízy, z nichž v dalším roce vyraší další postranní výhony.
- Letní měsíce přečká ocún v podzemní hlíze, aby na podzim znovu rozkvetl.
- V závislosti na druhu a odrůdě se květy začínají objevovat od srpna.
Nebezpečná něžná krása
Že jsou ocúny jedovaté, není žádné tajemství. Celá rostlina obsahuje prudce toxické alkaloidy. Uvádí se, že nejvýznamnější z nich je kolchicin. Nejvíce ho je přítomno v semenech (1,3%), o něco méně v květech (0,8 %) a v hlízách (0,4 %). Nejméně jej obsahují listy, které se neobjevují na podzim, ale až na jaře dalšího roku. Otrava ocúnem je velmi zákeřná tím, že se projevuje až po několika hodinách (pálení v krku, dávení). K otravě může dojít také přes mléko ovcí a koz, které ocún spásly (na louce se mu dovedou vyhnout, ale pokud by se jim dostal do sena, tak tam už ho sežerou).
Foto: pixabay.com