Když se řekne „odchod do důchodu“ je tím obecně myšlen důchod starobní. Do starobního důchodu může odejít a penzi pobírat člověk, který splňuje podmínky věku, délky zaměstnání respektive délky placení důchodového pojištění. Do délky zaměstnání se započítávají i jiné než pracovní aktivity, které stanoví zákon. K orientačnímu výpočtu doby odchody do důchodu můžeme mimo jiné použít tak zvaných důchodových kalkulátorů (kalkulaček).
Jak určit odchod do důchodu
Na starobní důchod v České republice má nárok člověk, který dosáhne určitého věku a po zákonem stanovenou dobu platil důchodové pojištění. Jakou bude mít penzi, tedy kolik peněz bude v důchodu od státu dostávat, závisí na délce zaměstnání a výši je výdělku v tak zvaném rozhodném období. Tyto údaje jsou evidovány na České správě sociálního zabezpečení v tak zvaných osobních listech. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přijímá žádosti a starobní důchod přizná nebo žádost zamítne.
- Jestliže byl člověk ve služebním poměru (voják, policista, hasič a podobně), rozhoduje o přiznání starobního důchodu příslušné ministerstvo resortu (obrana, vnitro, spravedlnost).
Výpočet důchodu
Starobní důchod se skládá ze 1. základní částky (výměry) a 2. z procentní výměry.
- Základní výměra důchodu, která je stejná pro všechny důchody, v roce 2014 činí 2 340 Kč měsíčně. Může se měnit, takže je třeba znát vždy aktuální předpis.
- Procentní výměra se vypočítává každému žadateli zvlášť z výpočtového základu podle doby pojištění. V předpisu se uvádí:
„Za každý rok důchodového pojištění (do doby, než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu (1,2 % výpočtového základu, pokud se bude doba pojištění krýt s dobou účasti na důchodovém spoření). Jestliže člověku vznikne nárok na starobní důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 % (do 30.6.2001 pouze o 1 %) výpočtového základu.“
Z čehož vyplývá, že kdo pracuje i po vzniku nároku na starobní důchod, si důchod navyšuje mnohem rychleji než do doby před důchodovým věkem.
Aby mohl být stanoven výpočtový základ, je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten je vypočítáván jako průměr všech příjmů v rozhodném období. V roce 2014 to je od roku 1986 do roku 2013.
Kdo podává žádost o důchod
- Žádost o starobní důchod podává sám pojištěnec
- nebo v případě jeho nesvéprávnosti jeho opatrovník.
- Jestliže je žadatel neschopný podat žádost sám, ale je svéprávný, může v konkrétních odůvodněných případech žádost podat jeho rodinný příslušník (s ověřeným souhlasem žadatele).
- Při podání žádosti o důchod se může žadatel nechat zastupovat zmocněncem. V takovém případě se vyhotovuje plná moc, v níž je uvedeno, že se vztahuje k záležitosti podání žádosti o důchod.
Nejlepší je vydat se na úřad
Jestliže máme jakékoliv pochyby nebo nejasnosti, je dobré navštívit pracoviště příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, kde nám na základě všech podkladů (které mají k dispozici, i když my je třeba nemáme), podají naprosto přesnou informaci. Ke schůzce je třeba se objednat, ale pak probíhá bez jakýchkoliv zádrhelů – je to obvyklá služba pro občany.
Zdroj: S využitím Portálu veřejné správy