Jabloně, které se na našem území pěstují, musí být na tak zvané Listině povolených odrůd u jabloní. Nejpěstovanější ovocný druh mírného zeměpisného pásma se dostal do lidové poezie, do písniček, přísloví a je součástí kultury a pochopitelně i stravy. K velkému rozšíření ho předurčuje zejména snadné skladování a možnost konzumace skladovaného ovoce po většinu roku, s novými způsoby skladování celý rok. I když obohacuje již několik tisíciletí jídelníček, jabloň není náš původní ovocný strom, pláňata v přírodě jsou „dílem“ ptáků. Předpokládá se, že původní evropská jabloň lesní pochází ze Švýcarska a horní Itálie. Na současných odrůdách jablek se však podílela celá řada dalších botanických druhů jabloní.
Listina povolených odrůd jabloní
Sortiment odrůd na Listině povolených odrůd u jabloní je rozsáhlý, obsahuje v současné době na 60 odrůd. „Služebně“ nejstarší odrůdou je zvonkové, odrůda byla povolena již v roce 1954. Většina odrůd jablek je nového a spíše nejnovějšího datování. Jsou zde obsaženy odrůdy jabloní odolné vůči strupovitosti z našeho domácího šlechtění. Při výsadbě je dobré se podívat, jaké odrůdy mají sousedé a jak jim plodí.
I když jabloně jsou plastickým ovocným druhem, ne každá odrůda se hodí do dané výrobní oblasti. Příkladem může být odrůda jablek goldspur či golden delicious, který například na jižní Moravě má čtyři jablka do kilogramu, ale na Vysočině jich je do kila deset, o kvalitě nemluvě.
Staré odrůdy jablek zmizely ze zahrad především proto, že je vytlačily odrůdy, které lze pestovat ve velkém. V současné době se díky péči některých drobných pěstitelů staré odrůdy jablek do našich sadů vracejí. Velkou záslihu na tom má Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích, který vede genetickou databanku starých druhů českých jabloní.
Pěstování jablek ve velkém i v malém
Na zahrádkách se věnujeme pěstování spíše extenzivně, i když na rozdíl od našich předků na nižších pěstitelských tvarech. Přitom s trochou péče a vhodnými odrůdami bychom mohli dosáhnout i příznivějších výsledků. V současnosti si můžeme vybrat z celé řady pěstitelských tvarů a s nimi spojených sponů výsadby. Výšky kmenů jsou u jednotlivých ovocných druhů o něco odlišné, ale výšky jabloní lze obecně ztotožnit s ostatními ovocnými druhy.
- Vysokokmen s výškou kmene 180 – 220 centimetrů
- Polokmen s výškou kmene 120 – 140 centimetrů
- Čtvrtkmen s výškou kmene 90 – 110 centimetrů
- Zákrsek s výškou kmene 60 centimetrů
- Vřetena a tvarované stromky 40 centimetrů
- Šlechtěnec bez vyholení obrostu
U zákrsků a vřeten je mnoho pěstitelských možností tvarování do modifikací ovocných stěn, které dříve pěstitelé s velkou chutí zakládali. Dnes je nahrazuje pěstování štíhlých vřeten či super štíhlých vřeten. V závislosti na výšce kmene, použité podnoži a odrůdě volíme spony výsadby. Ty se odvíjí také od klimatických podmínek a půdního typu.