Zatímco hnědou papírovou desetikorunu dobře pamatují všichni nad čtyřicet let, asi i mnozí mladší, papírovou korunou mohli platit pouze ti, kdo přicházeli do styku s bankovkami do roku 1960. Název „koruna“ pro českou měnu pochází doby rakousko-uherské monarchie. Byl natolik vžitý, že si jej ponechal i svobodný demokratický stát. Papírové koruny a desetikoruny se z peněženek přesunuly do sběratelských alb.
Proč si demokratický stát ponechal symbol monarchií
Při povídání o české měně se obligátně začíná historií české koruny. Není důvod tradici měnit.
Česká měna dostala název „koruna“ na konci 19. století, respektive v roce 1892. Ostatně, co víc by mělo být symbolem monarchie, když ne koruna?
- Korunami se platilo i v jiných královstvích, například ve Švédsku, Norsku, Dánsku, na Islandu či na Faerských ostrovech.
Lidé v Čechách byli konzervativního založení a těžko se loučili s předcházející zlatkami a krejcary. Odtud také pramení lidové označení desetikoruny „pětka“: Desetikoruna odpovídala hodnotě pěti zlatých.
Ilustrační obrázek pixabay.com
Po vzniku samostatné Československé republiky (1918) nastala potřeba vlastní měny. V roce stého výročí vzniku československého státu (2018) se různá média věnovala historii československých symbolů, a tak jsme dozvídali i zajímavosti provázející vznik měny. Mohli jsme číst, že ve snaze zbavit se všeho monarchistického názvosloví a symboliky padaly návrhy na přejmenování měny. Mohla to být řepa, sokol, stotina, lev, denár, groš, káně… Nakonec zvítězil konzervatismu a název „koruna“ zůstal. Oficiálně byla koruna československá se zkratkou Kč zavedená měnovým zákonem z 10. dubna 1919. Stát začal tisknout první státovky a bankovky.
Chybní jednokoruna
„První korunové bankovky se v roce 1919 tiskly v několika tiskárnách a lišily se v barevných odstínech na líci. Některé byly tmavomodré, jiné modré či modrozelené. Série 014 se stala pro sběratele vysoce ceněným exemplářem. Některé korunové bankovky této série mají chybotisk. Je na nich otištěno „V Praze dne 5. dubna 1919.“ Měnový zákon, který korunu zavedl, se ale datuje dnem 10. dubna 1919.
Za tento raritní kousek jsou sběratelé ochotní dát podle zachovalosti bankovky 3 až 20 tisíc korun.
Celkem bylo v roce 1919 vytištěno přes 272 milionů kusů korunových bankovek a raritní série 014 není chybná celá,“ uvádí server penize.cz/ekonomika. Opírá se slova našeho předního odborník a sběratel Jana Bajera, autora sběratelského katalogu papírových platidel Československa.
Jednokorunové bankovky byly staženy z oběhu v roce 1960. Od roku 1919 několikrát změnily podobu, a to v důsledky politické situace v zemi (protektorát, třetí republika, poúnorové změny).
Papírová desetikoruna
Odborníci uvádějí, že papírová desetikoruna byla nejpoužívanější bankovkou po celou dobu trvání Československa. Často měnila podobu – v důsledku politických změn a uspořádání.
Desetikoruna až do rozdělení státu
„Nejprve dýchala secesí, kterou ji vtisknul Alfons Mucha. Za protektorátu se platilo papírovou desetikorunou s tváří arijské dívky. Ta poválečná z roku 1945 byla vytištěná v Londýně. S jejími zelenými ornamentálními a květinovými motivy se platilo až do doby, než komunistická vláda v roce 1953 provedla měnovou reformu,“ uvádí server penize.cz/ekonomika.
„Pak začala desetikoruně opět vévodit tmavohnědá barva. Nejprve s ošátkovanými dívkami. Peněženky začala nadívat od roku 1961. Od roku 1986 ji postupně nahradil desetikorunový nominál s oravskou krajinou a tváří slovenského básníka Pavola Országha Hviezdoslava. Tato bankovka ale platila jen sedm let.“
Éra papírových desetikorun skončila v roce 1993, po rozdělení Československa. Od toho roku platí pouze desetikoruny kovové.