Pekingské zelí jsme si velmi rychle oblíbili. Protože se k nám dlouhá léta pouze dováželo, patřilo pekingské zelí k zelenině dostupní v čerstvém stavu i v zimních měsících. V současné době se už pekingské zelí pěstuje i u nás. I když asi ne příliš ve velkém, ale pro svou potřebu je je pěstuje nejeden zahrádkář.
Pekingské zelí, alias napa zelí
Pekingské zelí se někdy laicky pojmenovává jako zelí čínské to ovšem není správně, a není to malicherné lpění na názvosloví. Čínské zelí je totiž název pro jinou zeleninu – bok choy, někdy pak choy. Pro pekingské zelí se někdy používá termínu napa nebo napa zelí. „Pěstování pekingského zelí se však v Evropě i v Česku rozbíhalo jen pomalu. Jednou z příčin je jeho citlivá reakce na klimatické podmínky. S velkovýrobním pěstovánímse v Česku započalo až v roce 1998,“ uvádí se ve slovníku.
Pekingské zelí má jisté pěstební nároky. Proto je dobré předem vyhledat odbornou literaturu (zahrádkářskou) a seznámit se s nimi podrobně.
Pěstování čínského zelí: První informace
Pekingské zelí je jednoletá rostlina. Klíčí už za dva až čtyři dny po výsevu. Listy se širokými bělavými žebry, čepel neojíněná, světle zelená. Listy tvoří růžici se středovou hlávkou. Lze je sklízet za 60 až 90 dní po výsevu.
Na volbě odrůdy záleží
Semena volíme podle toho, kdy chceme zelí sklízet. Prodávají se různé odrůdy, které se liší vegetační dobou a tvarem hlávky. Poradit s výběrem by měli odborníci v zahradnických prodejnách. V nich, anebo v některých květinářstvích, lze koupit sadbu pekingského zelí. Volba odrůdy je velmi důležitá, protože jen některé odrůdy mají dostatečnou odolnost k vybíhání, abychom je mohli pěstovat v podmínkách dlouhého dne.
Nároky na pěstování pekingského zelí
Pekingské zelí vyžaduje středně těžkou zem s dostatkem živin. Ideální je zemina dobře prohnojená (od podzimu), vápnitá. Nevhodné jsou kyselé a jílovité půdy. Ty je třeba upravit. Díky krátké vegetační době je možno je pěstovat i v chladnějších a výše položených oblastech.
Set anebo vysazovat?
Pekingské zelí můžeme vysévat přímo na stanoviště, ale pouze od května do července. V ostatních měsících sázíme předpěstovanou sadbu. Sejeme do řádků vzdálených alespoň 40 centimetrů. Rostliny budou od sebe vzdáleny 35 – 50 centimetrů, podle odrůdy. Proto sejeme do důlků po dvou semínkách, abychom si zajistili vyklíčení v každém důlku. Po vysetí přihrneme, přimáčkneme a zalijeme, přikryjeme netkanou bílou textilií. Jakmile rostlinky v záhonu vzejdou, vyjednotíme je.
Pro předpěstování sadby sejeme do nádob se substrátem, víkem nebo fólií zajistíme vyšší teplotu (okolo 20 stupňů) a vlhkost. Sazenice jednou přepichujeme, a to do samostatných květináčků nebo rašelinových misek. Do výsadby musejí být rostliny dostatečně silné (nejméně 6 až 7 listů).
- Rostliny pekingského zelí vysazujeme do sponu 50 x 35 u jarní výsadby
- a 50 x 40 u výsadby letní a podzimní.
Péče o pekingské zelí
Pekingské zelí vyžaduje průměrnou zálivku, nejlépe přímo ke kořenům. Pletí je nutné zejména z počátku, později rostlina dost zastíní záhon a plevel kolem ní už tolik neroste.
- Zelí pekingské může trpět chorobami a škůdci, například virová mozaika, fomová hniloba brukvovitých rostlin, fyziologické změny způsobené deficitem vápníku.
- Škodí zejména dřepčíci, květilky, mšice a bělásci. Pekingské zelí je také napadáno květilkou zelnou, jejíž larvy dokáží tuto plodinu zcela zničit, nebo z velké části znehodnotit úrodu
- Pekingské zelí sklízíme, když jsou hlávky dostatečně zavinuté (za 60−90 dní po výsevu). Přezrávání se projevuje žlutým zabarvením vrcholů hlávek.
- Pro skladování je třeba sklízet hlávky i s několika obalovými listy, dobře vyvinuté, nepřezrálé a za sucha. Při teplotě 1 až 2 °C a vysoké vzdušné vlhkosti se dá pekingské zelí skladovat velmi dlouho.