Pěstování brambor je výhodné nejen z ekonomických důvodů nebo z hlediska zdravé výživy (víme co jíme, čím hnojíme a tak podobně). Bramborami můžeme i menší zemědělský pozemek, na jehož obdělávání nemáme moc času. I když i brambory potřebují péči, zabere jejich pěstování mnohem méně času, než třeba listová zelenina nebo květinový záhon.
Ve vyšších polohách je lepší pěstovat brambory pozdnějších odrůd. Pro pěstování raných brambor pro osobní spotřebu jsou vhodné teplejší oblasti.
Brambory: Nároky na pěstování
Pro pěstování raných brambor jsou vhodné teplejší oblasti s časným jarem. Rostliny jsou citlivé vůči mrazům a již při poklesu teploty na bod mrazu dochází k poruchám růstu. Při poklesu teploty na minus 3 °Celsia již zamrzá list a při minus 4 °Celsia i nať. Pro rané brambory je nejvhodnější písčitohlinitá půda s propustnou spodinou. Odborníci doporučují je pěstovat v kombinaci s košťálovinami nebo okurkami. Jako následná plodina se zařazuje pozdní květák.
Příprava sadby
Půdu před sázením je nutno vyhnojit již na podzim buď chlévským hnojem nebo kompostem. Sadbu brambor uchováváme v chladném vlhkém sklepě, aby předčasně nenarašila. Vhodné je používat sadbu z vyšších poloh, jelikož z nižších poloh trpí často virovým onemocněním a jsou pak nižší výnosy.
Časnou ranou sklizeň můžeme dosáhnout předklíčenou sadbou. Pro výsadbu se vybírají jen celé zdravé a velikostně vyrovnané hlízy.
- Koncem února až začátkem března se naskládají na nízké bedničky.
- Pokud jsou již na hlízách dlouhé klíče, je nutné je předem olámat.
- Bedničky se umístí ve světlé vzdušné místnosti nebo ve skleníku s teplotou kolem 15 °Celsia.
Předkličování trvá zpravidla pět až šest týdnů. Bedničky s hlízami se pravidelně překládají tak, aby hlízy měly neustále dostatek světla. Tímto předklíčením se na hlízách vytvoří krátké a silné klíčky. Před vlastní výsadbou je dobré hlízy otužit tím, že se pět až šest dní uchovávají při nižší teplotě, tak pět až sedm °Celsia.
Výsadba brambor
Brambory při výsadbě vyžadují sušší počasí. V teplejších oblastech se může začít s výsadbou již v polovině dubna, někdy i dříve. Nejčastěji se sázejí do brázd hlubokých osm až 10 centimetrů, které si připravíme motyčkou. Tyto přípravné práce můžeme udělat již předem, půda se tak dostatečně prohřeje.
- Předklíčené hlízky pokládáme do brázd na vzdálenost 25 až 30 centimetrů, polorané a polopozdní 30 až 35 centimetrů, opatrně, tak abychom nepoškodili klíčky, které mají směrovat vždy nahoru.
- Hlízy potom zahrneme zeminou z obou stran.
- Během vegetace okopáváme, plejeme a dvakrát přihrneme půdu k rostlinám. Poprvé, když jsou asi 10 centimetrů vysoké, a podruhé při výšce asi 20 centimetrů. Přihrnování je velmi důležité, neboť podporuje lepší zakořenění i tvorbu většího počtu hlíz.
- Pokud hrozí sucho, můžeme i zavlažovat.
Sklizeň brambor
Se sklizní brambor se začíná v době, kdy nať začíná žloutnout, polehávat a hlízy se dají snadno oddělit. Brambory se sklízejí za sucha, vlhké brambory se nejprve osuší, jinak by se později zkazily. Sklizeň poloraných nebo polopozdních brambor bývá zpravidla od poloviny července do druhé poloviny září. Sklizené hlízy brambor je nutno před uskladněním ošetřit.
- Vykopané nebo vyorané brambory mají zůstat ve stínu pod střechou, buď na hromadě, nebo v pytli.
- Nesmějí být na slunci, protože působením světla a slunečních paprsků zelenají.
- Pokud jsou brambory v pytli, musí se rozvázat a větrat.
- Necháme je oschnout dva až tři dny, potom je opatrně přebereme, odstraníme brambory nazelenalé, mechanicky poškozené i deformované nebo nahnilé.
- Ukládají se do předem připravených sklepů, které se před uskladněním hlíz vysíří sirnými knoty (dva až tři kusy se zapalují v plechové nádobě).