Objevíme-li někde ve volné přírodě křen, nejedná se o nějaký zbloudilý exemplář, který byl původně doma na zahradě a do přírody byl nějak „zavlečen“. Naopak. Křen je v přírodě doma. A protože na přírodní „křenové“ lokalitě nenajdeme jen jednu rostlinu, můžeme si být jisti, že se křenu bude dobře dařit i v zahradníkově péči. Pěstovat křen je není obtížné. Asi „nejsložitější“ ze všeho je dostat křen na zahradu. Pak už to to jde skoro samo.
Připravit křenu lepší podmínky
Třebaže křen planě roste na půdách hlinitých až jílovitých, dusíkatých, vlhkých až mírně vysychavých, bude se mu dařit lépe, když jeho budoucí lokalitu před připravíme. Vybereme polo stinné místo s vlhkou a dobře prohnojenou půdu. Nejvhodnější půda je písčitohlinitá, lehčí. Nevhodné jsou pro křen suché půdy, v nichž se u křenu tvoří pouze tenké kořeny. V přemokřených půdách mohou kořeny uhnívat.
Jak získat sadbu křenu
Křen na budoucí sadbu nejsnadněji získáme tak, že si ve volné přírodě vykopeme nějaké kořeny. Divoce roste v příkopech a vlhčích rumištích. Rostlina je 30 až 150 cm vysoká a vytrvalá. To znamená, že kde byl vloni, bude tam i letos. I z malých částí kořene vyroste nová rostlina, která má tendenci během let se rozrůstat, větvit kořeny a vytvářet nové tenké kořínky. Když křen v přírodě někde nalezneme, stačí vykopat kus jeho kořene s několika očky, nadělat řízky a ty pak zasadit na vhodné místo a pravidelně zalévat.
Jak zasadit křen
Křen se množí obvykle vegetativně, a to z kořenových řízků, které se odebírají na podzim. Půdu pro křen je dobré předem zrýt, odplevelit a pohnojit dobře vyzrálým zahradním kompostem, který před výsadbou zaryjeme do půdy. Do připravené země zasadíme řízky kořínků – v dubnu povrch urovnáme a založíme tak 30 centimetrů hlubokou brázdu. Do brázdy sázíme kořenové řízky o délce asi osm centimetrů, alespoň 30 cm od sebe. Potom zahrneme a stlačíme. Z kořínků vyraší silné zelené listy. Někdy křen začne hned v prvním roce po zasazení kvést. Pak je nutno květenství odstraňovat, protože jeho tvorba rostlinu zbytečně vysiluje. Křen kvete od května do července.
Obrýváním se naruší přebytečné kořeny
Abychom získali žádoucí válcovité kořeny, je nutné opakovaně křen obrývat, tedy zasahovat do vývoje kořenového systému. Smyslem je podpořit vývoj omezeného počtu vegetačních výhonů a zabránit tvorbě tenkých vedlejších kořínků. Během vegetace je třeba křen dále přihnojovat a v době sucha jej zalévat.
Foto: pixabay.com