Jedině pravidelné a správně prováděné prořezávání stromů zajistí jejich správný růst, a v případě ovocných stromů i dobrou úrodu ovoce. Nevzhledné a přerostlé stromy jsou špatnou vizitkou zahrádkáře. Rodí jen nevábné, nevzhledné a chuťově nezajímavé plody. Prořezávání stromů je jarní práce, která čeká každého, kdo chce mít růst svých stromů „pod kontrolou“.
Jestliže nemáme s prořezáváním stromů žádné zkušenosti, pozveme na poradu zkušenějšího sadaře, který nám napoprvé pomůže.
Prořezávání stromků není bezúčelné
Při prořezávání stromů se rozlišuje:
- Řez zmlazovací. Měl by se provádět ve dvou etapách. První je zmlazování větví, druhý celého stromu. Zmlazovací řez u vzrostlejších stromů provádíme každoročně od února do března.
- Jiným typem prořezávání stromů je řez tak zvaně výchovný. Zahrádkář jej provádí prvních úpět až osm let, aby se v dalších letech dobře vytvořila korunka stromku. V této době je třeba vypěstovat jednu hlavní a tak tři vedlejší větve. Slabé roční přírůstky se zkracují asi na polovinu a silnější přírůstky přibližně na jednu třetinu délky.
- Tvarovací řez používáme k vytvoření koruny stromu.
- Průklest je vlastně udržovací řez, jehož cílem je dosáhnout co nejdelšího období růstu a plodnosti. Odstraňujeme při něm všechny nežádoucí větve, zejména ty, jež směřují dovnitř koruny, které se kříží, ale též všechny poškozené, stejně jako příliš bujně rostoucí výhony. Průklest by se měl provádět nejméně každým druhým rokem, abychom nemuseli dělat průklest radikální, při němž přicházíme nejméně o třetinu úrody.
Každý strom „chce své“
Řez ovocných stromů
- Starší stromy prosvětlíme. Především odstraníme nemocné a suché větve. Přestárlé stromy, které plodí příliš drobné ovoce, je nutno zmladit, to znamená seříznout hluboko do starého dřeva.
- Jádroviny řežeme většinou ještě před rašením.
- Korunky stromků vysazených na podzim a stromy, které měly v minulém roce malé přírůstky, řežeme zpravidla v první polovině března. Časným řezem podnítíme jejich bujnější růst.
- Stromy příliš bujně rostoucí je naproti tomu lépe řezat až ve druhé polovině března, případně i v dubnu, aby se jejich růst zmírnil.
- Peckoviny řežeme, až když začnou rašit, aby se u nich předešlo klejotoku. Zvlášť důležité je to u broskvoní, které lze řezat i později, v době kvetení.
Ošetření prořezaných stromů
Všechny řezné rány zamazáváme štěpařským voskem, je-li ale v důsledku nižších teplot tuhý, lze použít i olejovou barvu. Po prořezávání stromů odstraníme škrabkou nebo ocelovým kartáčem ze starších kmenů borku, mechy, lišejníky a zároveň z větví sesbíráme zámotky. Při této činnosti bychom měli mít pod stromem rozprostřenou plachtu, abychom všechno po mechanické očistě mohli spálit.
Je lepší se zeptat, než pokazit strom
Protože špatný řez může strom výrazně poškodit, nemáme-li žádné zkušenosti, raději požádáme zkušeného zahrádkáře nebo sadaře, aby nám nejprve ukázal, jak stromy prořezávat. Není to žádná ostuda, a na druhou stranu taková prosba o pomoc žádného zkušeného zahrádkáře neurazí.
Foto: sxc.hu