Říká se jí „jezerní skřítek“ a rychle se stala specifickým „pet“, domácím „mazlíčkem“, a to přesto, že patří do říše rostlinné. Řasokoule zelená, druh vlasovité zelené řasy, která vytváří charakteristické kulaté tvary. Řasokoule jsou pěstovány jen pro dekoraci (a potěchu), u nás nejvíc v akváriích. Řasokoule nevyžadují soustavnou péči, což vyhovuje „trpělivým“ pěstitelům, kteří nemají moc času, ale pozorováním řasokoulí mohou například trávit dlouhé chvíle nenáročného duševního odpočinku.
Obsah článku
Řasokoule zelená: Výskyt
Řasokoule zelená (Cladophora aegagropila, nebo Aegagropila linnaei) není běžný druh vodního prostředí. Na severní polokouli se vyskytuje jen na několika místech. Uvádí se, že jsou řasokoule domovem v horských jezerech na Islandu, ve Skotsku, v Rakousku. Největším nalezištěm je jezero Akan na japonském ostrově Hokkaidó. Odtud se rozšířilo její japonské pojmenování marimo či torasanpe.
V původním prostředí mají řasokoule tři formy.
- První je epifytická, v této podobě jí vyhovuje spíše zastíněné místo na kameni.
- Druhá forma jsou malé trsy vláken, které vytvářejí na dně jezer koberce.
- Třetí forma je kulovitá. Vzniká přichycením řasy na zrnko písku, nebo na kamínek a postupem času se zvětšuje.
Kulatý tvar získává v přirozeném prostředí válením po dně jezera, k čemuž jí napomáhá proudění vody. Tento pohyb rostlině dodává charakteristický kulovitý tvar a zároveň ji zbavuje nečistot.
Zelená barva řasokoulí
„Řasokoule jsou zelené po celém obvodu, což zajišťuje, že fotosyntéza probíhá nezávisle na tom, na kterou část právě dopadá světlo. Vnitřek koule je také zelený a je vyplněn dřímajícím chloroplastem, který se v případě, že se koule rozpadne, aktivuje v řádu pouhých hodin,“ uvádí česká verze Wikipedie.
Roční přírůstek řasokoulí
Řasokoule jsou rostliny pro trpělivé pěstitele. Narostou asi jen pět milimetrů za rok. Největší řasokoule (v jezeře Akan) dorůstají průměru 20 až 30 centimetrů. Takto velké rostliny jsou prý schopné žít i sto let. „Řasokoule se na Hokkaido stala natolik populární, že dokonce vznikl maskot ostrova Hokkaido, kterým je polidštěná podoba řasokoule v podobě panáčka Marimokkori,“ připomíná Wikipedie.
Ilustrační obrázek, pixabay.com
Řasokoule: Pěstování
Řasokoule jsou velmi nenáročné na pěstování.
„V domácích podmínkách rostlinu pěstujeme ve vhodné průhledné nádobě, nebo v akváriu. Řasokouli se daří nejlépe v měkké vodě, ideální je tedy voda dešťová, nebo převařená. Nedávejte ji na světlé místo, začala by důsledkem ohřívání vody hnědnout, takže pěkně s ní šum na nějaké stinné tmavší místo,“uvádí specializoný e-shop, který rostlinu nabízí ve svém sortimentu.
„Aby si rostlinka zachovala svůj pěkný kulovitý tvar, je vhodné ji zhruba jednou za dva týdny ručně pootočit. Prostě do ní šťouchněte prstem, ať se trochu převalí. Ve stejném intervalu jí vyměňte vodu, do které můžete přidat trochu mořské soli – jednak kvůli dezinfekci nebo kvůli znovuzazelenání. Pokud byste jí dali teplou vodu, začne hnědnout a uhnívat. Při otáčení ji můžeme i jemně zmáčknout a tím z ní vypudit vzduch a nečistoty. Pokud je koule naplněna vzduchem drží se u hladiny,“ uvádí specializovaný prodejce dále.
Hnojení řasokoulí
Řasokoule se drží spíše při dnu, ale občas se na jejich povrchu v důsledku fotosyntezy tvoří bublinky, které je nadnášejí, takže mohou i plavat u hladiny.
Řasokoule nijak nehnojíme, ale můžeme je dát do akvária s rybičkami (pozor na výběr, aby se řasokoule nestala jejich potravou). Vše, co potřebuje, získávají z vody a světla.
Množení řasokoulí
„V přirozeném prostředí se řasokoule množí dělením, kdy se rozpadne a stanou se z ní dvě nové. Nedoporučujeme ji množit násilným dělením na polovinu. Často se stává, že stará kulička zahyne a nová se neuchytí, proto pokud toužíte po více kusech řasokoule, raději ji kupte,“ upozorňuje další specializovaný prodejce. Při správné péči vydrží řasokoule i desítky let.