Josta (Ribes nidigrolaria), kříženec černého rybízu a srstky angreštu, patří stejně jako její genetičtí „rodiče“ do čeledi meruzalkovité (Grosssulariaceae). Jako o meruzalku se o ní staráme, takže řez josty se provádí podobně jako jako řez rybízu. Josta je odolná, roste bujně, štědře plodí, a to jsou vlastnosti, kterým „fandí“ hlavně méně zkušení pěstitelé.
Jostu si pěstitelé oblíbili
Keře josty jsou je pěstitelsky nenáročné, na půdu a stanoviště má podobné nároky jako černý rybíz. Nejlépe prospívá na hlubokých, humózních půdách s dostatkem živin a vláhy, v nižších a středních polohách. Netrpí škůdci ani chorobami napadajícími angrešt a černý rybíz.
Růst josty
- Josty rostou hustě, polorozložitě, do výšky 1,5 – 2 metrů.
- Plodné větve josty vydrží několik let bez výměny a s postupujícím věkem plodí o to víc.
- Vytváří velmi bujné a husté keře, které je třeba pravidelně prosvětlovat.
- Josty plodí na jednoletém až čtyřletém dřevě.
- Josta se řeže obdobně jako černý rybíz.
Řez josty
Řez josty se provádí pro zvýšení plodnosti keře a dobrou kvalitu plodů. Josta plodí na jednoletém až čtyřletém dřevu. Je proto zbytečné udržovat přestárlé keře, které mají mnoho odumřelých větví. Ty jen stíní a ubírají místo větvím mladším. Odstraňují se co nejdříve po tom, kdy jejich plodnost poklesne.
Stromkové josty se řežou z tak zvaně výchovných důvodů. Josta roste neuspořádaně, chaoticky. Pro zachování tvaru stromku je proto nutno řezem udržovat kompaktní a ucelený vzhled korunky.
Kdy řezat jostu
- Podle názoru některých pěstitelů je vhodné období řezu josty je po sklizni – řežou se ve druhé polovině léta.
- Proti tomu stojí názor, že je pro rostliny vhodnější řez jarní, ještě před rašením rostlin, optimálně na přelomu března a dubna po nástupu jarního počasí. Nevýhodou řezu v tomto období je, že je pěstitel někdy nepozná, které větve jsou určeny k řezu (včas si je nepoznačil).
Cykly řezání josty
Je dobré větve josty pravidelně obměňovat ve čtyřletých cyklech. Každý rok odstraníme čtvrtinu větví a zbylé necháme růst. Vždy odstraňujeme nejstarší čtyřleté větve, a to vždy až po úrodě. Při takovém fázování řezu budou vždy v keři jednoleté, dvouleté, tříleté i čtyřleté větve ale již ne větve starší, které plodí málo nebo vůbec. Tím se zajistí každoroční dobrá úroda a pravidelný výnos.
Zmlazení keře josty
Jinou možností je pravidelné komplexní zmlazení rostliny. Když rostlinu vysadíme, zastřihneme všechny větve nad druhý pupen a necháme po dvě celé vegetační sezony růst volně. Po sklizni ve třetí vegetační sezoně keř hluboce seřízneme a výrazně ho zmladíme. Tato metoda je méně pracná. Její nevýhodou je kolísavé množství úrody, která zejména první rok po řezu rostliny bude nižší.
- Při pěstování většího množství josty lze přistupovat ke zmlazování těchto keřů postupně.
- Rány není třeba nijak ošetřovat. Je však možno použít štěpařský vosk, kterým se největší rány zamažou.
Píše se o jostě
Tento kříženec pochází z roku 1977 z bývalé Německé demokratické republiky. Vznikl tak, že květy černého rybízu byly opyleny pylem z květů angreštu. V dnešní době existuje již řada kultivarů.
Vzhledově se jedná, stejně tak jako u obou výchozích druhů, o nízký opadavý netrnitý keř, který v příznivých podmínkách může dorůstat až do výšky dvou metrů. Kvete brzy z jara.
Název ‚Josta‘ vznikl spojením z německých názvů pro rybíz a srstku angrešt, Johannisbeere („Jo“) a Stachelbeere („Sta“).
Plody josty v sobě kombinují přednosti plodů obou rostlin a eliminují jejich nedostatky – jsou velké, chutnají sladkokysele po angreštu a mají vysoký obsah vitaminu C (přibližně 100–120 mg) a bioflavonoidů jako černý rybíz.
Vzhledově se josta podobá černému rybízu – je beztrnná, s rozložitými, prutovitými větvemi a laločnatými, leskle zelenými listy.