Pokud chceme tvořivě zasáhnout do odrůdové skladby našeho sadu, potřebujeme nařezat rouby. Nejprve roubujeme třešně a višně, neboť tyto druhy začínají rašit nejdříve. Další v pořadí jsou peckoviny a hrušně. Jabloně se roubují až v předjaří, kdy jsou už stromy narašené. U třešní se roubování daří nejlépe v době květu, jabloně se mohou roubovat až do května.
Předpokladem úspěchu je, aby rouby nebyly zaschlé nebo naopak silně narašené. Platí zásada, že roub by neměl být vývojově dál než podnož.
Kdy začít s roubováním třešní a jabloní
Příprava roubů
Nejdříve řežeme třešně a další peckoviny. Zvláště v mírných zimách hrozí nebezpečí, že stromy ukončují období dormance (zimního spánku) velmi brzy a míza u peckovin začíná stoupat od kořenů ke koruně stromů už v lednu. Proto je vhodné řezat letorosty v klidovém období, ve 2. a 3. dekádě prosince nebo v 1. a 2. dekádě ledna. U jabloní (jádrovin) není nutné spěchat, protože předčasné rašení tak nehrozí. Za nejvhodnější dobu pro odběr letorostů jsou považovány leden až polovina března. Jsou však i zahrádkáři, kteří si pochvalují jarní roubování metodou ze stromu na strom. I tento způsob může být úspěšný. Naroubujeme-li pozdě řezaný roub s pupeny silně narašenými, téměř před vybalením prvních listů – na podnož, která se teprve „probouzí“, můžeme počítat s tím, že práce skončí neúspěšně.
Jak vybírat rouby
Vybereme proutek, jehož odstranění nebude stromu vadit. Zároveň má být vyzrálý a bez květních pupenů. Nejlepší bývají ve střední části koruny na vnější straně situované k jihu nebo jihozápadu. Nevhodné jsou z vnitřku koruny, a především takzvané vlky. Rouby bereme ze stromů, o nichž máme jistotu, že jejich zdravotní stav je dobrý.
Proutky jedné odrůdy svážeme, opatříme jmenovkou, datem a poznámkou, z kterého jsou stromu. Svazek zabalíme do mokrého novinového papíru nebo tkaniny, uložíme do mikrotenového sáčku a uzavřeme. Mrzne-li, stačí zasypat proutky sněhem. Sáček uložíme na podlahu ve sklepě nebo jej založíme venku do záhonu na stinné místo. Skladování v nejspodnější části chladničky je možné, ale proutky musí být zabaleny. Volně ložené brzy zcela zaschnou. Není dobré řezat rouby při teplotách pod minus 5 stupňů. Rovněž s nimi nemanipulujeme holýma rukama; tělesná teplota může záporně ovlivnit uchovatelnost.
Postup při roubování
- Připravíme si vhodný ostrý roubovací nůž, štěpařský vosk, lýko nebo jinou vhodnou roubovací pásku. Rouby jsme si připravili a založili již v zimních měsících.
- Tak zvaně spící roub se zásadně nasazuje na podnož, ve které už začíná proudit míza. Řídíme se tedy počasím a stavem stromu.
- Nejčastěji roubujeme takzvaným kopulováním; v tomto případě je nutné, aby byly podnož i roub stejně silné.
- Podnož seřízneme šikmo ostrým nožem a dbáme, aby řezy byly rovné a hladké.
- Na opačné straně řezu by mělo být asi v polovině délky tohoto řezu očko.
- Roub mající asi 3-4 očka seřízneme stejným způsobem, šikmo, tak aby se obě řezné plochy kryly.
- Po přiložení roub přivážeme lýkem nebo páskou.
- Okraje řezných ploch, a také seříznutý konec roubu nad posledním očkem, pečlivě zatřeme štěpařským voskem.
Roubování na sedlo nebo na kozí nožku se užívá, je-li podnož silnější než roub.
- V případě sedélkování seřízneme podnož rovně nad posledním, takzvaným tažným očkem na zbytku kůry.
- Roub pod nejspodnějším očkem nařízneme kolmo asi do 1/3 tloušťky, a pak seřízneme dolů šikmým řezem jako u kopulování.
- Podle délky tohoto šikmého řezu upravíme šikmý řez i na podnoži tak, aby oba řezy na sebe přiléhaly.
- Pak roub na podnož přiložíme a připevníme tak, aby plochy na sebe přiléhaly, a rovněž zatřeme štěpařským voskem.
Dnes se používá více roubování na kozí nožku, při kterém místo šikmého řezu vyřízneme do podložky ostrý žlábek a roub seřízneme z obou stran do tvaru trojhranu tak, aby dobře zapadl do žlábku v podnoži.
- Po převázání roubu opět zatřeme řezné plochy štěpařským voskem.
Zdroj: S využitím archivu autorky
Ilustrační foto: Autorka článku