Egyptské pyramidy, socha Dia v Olympii, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, rhodský kolos, maják na ostrově Faru – stavební zázraky, které se až na jeden nezachovaly. Přesto je civilizovaný svět zná jako „sedm divů světa“. O těchto stavebních divech, roztroušených po téměř celém tehdy známém světě v okolí Středomoří, nacházíme mnoho písemných svědectví už ve staletích předcházejících křesťanskému letopočtu. Ale teprve v díle Filóna Byzantského, který žil zřejmě ve druhé polovině třetího století po Kristu se poprvé setkáváme s označením Sedm divů světa.
Ani Filón je nikdy neviděl
Filón ve svém díle však podává zprostředkované svědectví, přiznává se, že žádný z těchto divů světa nikdy neviděl. V té době už je zničil čas a jeho doba, která už byla ve znamení zmatků a válek, předcházejících pád římského impéria, cestování příliš nepřála. Buď jak buď, Filón z města Byzance, tedy pozdějšího Cařihradu a dnešního tureckého Istanbulu, první v této ucelené podobě upozornil na existenci starověkých sedmi divů světa.
Sedm stavebních děl budilo svou jedinečností obdiv starověku a tento obdiv se přenesl i do naší moderní doby. Tedy co do dnešních dnů zůstalo z egyptských pyramid, visutých zahrad Semiramidiných, z Artemidina chrámu v Efesu, Diovy sochy v Olympii, mauzolea v Halikarnassu, ze rhodského kolosu nebo majáku na ostrově Faru?
Až na pyramidy zmizelo sedm divů světa v čase
- Někteří lidé mohli alespoň jeden div vidět ve skutečnosti. Je jím Cheopsova pyramida u egyptské Gizy, která se jediná zachovala do dnešních dnů. O existenci těch dalších víme jen z historie.
- A tak přes všechny pozdější pochybnosti musíme důvěřovat německému archeologovi Robertu Koldeweyovi, že našel zbytky visutých zahrad Semiramidiných, jež prý byly zázračnou oázou uprostřed vyprahlého Babylónu.
- Podobně je tomu s Diovou sochou v chrámu v Olympii, která prý byla dvanáct metrů vysoká, pokrytá množstvím zlata a slonoviny.
- Ani Artemidin chrám v Efesu – další z divů světa – se nezachoval. V roce 356 př. n. l. se údajně slávychtivý Řek Hérostratos rozhodl zajistit si nesmrtelnost tím, že tehdy již tisíc let starou stavbu zapálil a ta vyhořela téměř do základů.
- V troskách skončila i hrobka kárského krále Mausóla v Halikarnassu na území dnešního Turecka. V troskách někdejší monumentální stavby se našla ale Mausólova tři metry vysoká socha, která dnes je v Britském muzeu v Londýně.
- Zcela v rovině dohadů zůstává šestý z divů světa nazývaný Rhodský kolos. Nezachovaly se o něm žádné autentické zprávy, ale soudí se, že to byla více než třicet metrů vysoká socha boha Hélia. Vědci se však zatím neshodli, zda stála široce rozkročena nad vjezdem do rhodského přístavu, nebo byla umístěna jinde ve městě.
- Sedmý z divů světa – Alexandrijský maják, který se spolu s městem nesoucím jeho jméno rozhodl postavit Alexander Veliký, byl mohutnou stavbou na útesu ostrova Pharos. Dokončený maják prý byl asi 130 metrů vysoký, zakončený Diovou sochou. Byl prý vybaven obrovským zrcadlem, které odráželo světlo a sloužilo tak k lepší orientaci lodí. V roce 796 n. l. ho zničilo zemětřesení.
Foto: sxc.hu