Mezi první právní normy, které po rozpadu Rakousko-uherské monarchie přijala nově vzniklá demokratická republika Československo, byl zákon o zrušení šlechtických titulů. Od té doby se naše národy setkávaly se šlechtickými tituly už jenom v hodinách dějepisu, při studiu historie, v literatuře, a nebo také v pohádkách, bájích, pověstech. Zájem o šlechtické tituly a jejich hierarchii se probudil až po roce 1989, kdy se do naší republiky začali z emigrace navracet příslušníci šlechtických rodů. Ale jak je oslovat? Jak nepoplést, kdo je hrabě a kdo kníže? A který z nich stojí na žebříčku aristokracie výš?
Zánik šlechty byl dán zákonem
Když se v roce 1918 rozpadlo Rakousko-Uhersko na několik samostatných států a vznikla nová republika Čechů a Slováků, byly uzákoněny demokratické principy fungování státu. Mezi zásadní patřila naprostá rovnost všech občanů.
- Proto bylo šlechtictví se šlechtickými tituly už 10. prosince 1918 zrušeno zákonem číslo 61/1918 Sbírky.
- Protože užívání titulů přetrvávalo, byl zákon v roce 1920 novelizován a úmyslné veřejné používání šlechtických titulů bylo zakázáno a sankciováno.
- V roce 1936 se zákon ještě víc zpřísnil: šlechtické tituly nesměly být užívány v tisku a zákon zakázal užívání erbů.
- V nešťastném období protektorátu Čechy a Morava byl tento československý zákon zrušen,
- po válce byl opět začal platit. Bylo ale dovoleno přijímat zahraniční aristokratické tituly, jsou-li v souladu s legislativou onoho státu.
- Podle současné legislativy sice platí zrušení šlechtických titulů, ale jejich užívání není nijak trestné.
„Nejsem hrabě, jsem kníže, ten je výš“
„Nejsem hrabě, jsem kníže, ten je výš,“ vkládá do úst Karla Schwarzenberga lidový vtípek. Dokládá ale skutečnost, že jen málokdo zná hierarchii české (rakousko-uherské) aristokracie.
Přiznejme si: šlechtické tituly dlouhá léta zajímaly jen historiky, badatele či lidi se zálibou ve studiu historie šlechtických rodů. V hodinách školního dějepisu nám obvykle bylo docela jedno, zda ta či ona osobnost byla rodu hraběcího či knížecího.
Situace se ovšem po roce 1989 změnila. Do republiky se mohli navrátit příslušníci šlechtických rodů, kteří emigrovali před komunistickým režimem. Média o nich začala psát třeba i v souvislosti s restitucemi zabaveného majetku, rekonstrukcemi znovu získaných sídel a podobně. A pro lepší orientaci veřejnosti se v médiích znovu začalo šlechtických titulů používat.
- Je nasnadě, že se zájem o šlechtické tituly a jejich hierarchii mezi lidmi probudil. Už jen titulní vtípek tomu nasvědčuje, protože jeho pointa spočívá právě v neznalosti hierarchie šlechtických titulů.
České a moravské šlechtické tituly: Hierchie
Šlechticem se člověk mohl narodit (v aristoktatické rodině) a titul získal rodovým principem. Nebo byl do šlechtického stavu panovníkem povýšen (za nějaké zásluhy).
| Panovnické tituly | Vyšší šlechta (panstvo) | Nižší šlechta | |||||||
| český král (královna) | kníže, kněžna (knížecí stav) | rytíř, dáma (rytířský stav) | |||||||
| moravský markrabě | hrabě, hraběnka (hraběcí stav) | zeman | |||||||
| slezská knížata | svobodný pán, svobodná paní (stav svobodných pánů) | vladyka (vladyctví) | |||||||
| pán, paní (panský stav) | panoš a páže | ||||||||
Šlechtici, manželky a potomci
Král a císař: titul panovnický (císař byl považován za hodnost vyšší. Manželka císaře – císařovna, manželka krále – královna. Potomci – princové a princezny. Oslovování císaře – Císařské veličenstvo, princové a princezny – Císařská výsost. Král a královna se oslovují Veličenstvo, princové a princezny Královská výsost.
Vévoda a arcivévoda: patřily k nejvyšším šlechtickým titulům, oslovováni – Výsost nebo Jasnost.
Knížecí titul: nejvyšší stupeň panského stavu nebo nejnižší panovnický titul. Manželka je kněžna, potomci jsou buď hrabata nebo princové. Oslovení knížete – Knížecí milost, později Jasnost. Oslovení potomlů – Jasnost nebo Excelence.
Hrabě: je titul až po Bílé hoře. Manželka hraběte – hraběnka, potomci – hrabě či hraběnka, ženským potomkům se říkalo komtesa. Oslovení – Hraběcí milost, později Excelence.
Baron: nejnižší titul vyšší šlechty, někdy také svobodný pán. Manželka – baronka nebo svobodná paní a stejně i potomstvo. U ženských potomků někdy baronesa. Oslovení – zprvu Urozený pán, později Excelence.
Rytíř: nejvyšší příslušník nižší šlechty. Manželka – šlechtična. Potomstvo jsou též rytíři a šlechtičny. Oslovení – Urozený a statečný. Dnes nejčastěji anglický titul i oslovení Sir.
Šlechtic a panoše: nejnižší šlechtické stupně. Panoše je titul historicky starší, oslovení bylo Slovutný panoše. Šlechtic se oslovuje Urozený pane.
7 komentáře
Dobrý den Vám přeji,
prosím, mám dotaz. Jsem přímý potomek rodu Neuberků, který byl povýšen do rytířského stavu pro dědičné země rakouské a do českého rytířského stavu a současně mu byl udělen inkolát pro země české. Protože pokračovatelem byla žena, která se provdala za nešlechtice, je možné tento titul nějakým způsobem opět získat zpět? Vím, že tyto tituly byly v naší zemi roku 1918 zrušeny, i tak, je možné ho získat? jestli ano, jak a kde. Nebo prosím můžete mi poradit?
Předem Vám velice děkuji.
S úctou Eva
Když si urozený vzal za manželku neurozenou,tak byla přijata do do šlechtického stavu ,ale když si urozená vzala neurozeného,tak její nárok na titul tímto svazkem zaniká./můj manžel je potomek baronů/
Šlechtické tituly by se měli rodům i jednotlivcům vrátit . Ve třetině evropských států je stále platným představitelem země monarcha-jedno zda král,vévoda,či kníže.Převážně jde o konstituční monnar.
V několika dalších státech -republikách, nebylo šlechtictví „zrušeno“ a tituly se nadále užívají a to bez nějakých dalších výsad.
Patrně si váží vlastních dějinn daleko více ,než je tomu u nás v ČR ,kde je pan prezident šlechtě odňal .Nevím zda pod tlakem hurá vlastenců či jako podivný projev politické vůle. Dokonce jsem četl archivní článek ze starých novin kde se píše,že šlechta zklamala,
sloužila Habsburkům a vlastně zradila…Nikde zmínka o tom,že nástup Habsburků na Český trůn
byl vlastně ustanoven dědictvím -odazem ,a proto po tehdejším dobovém právu .Šlo o častou
mezinárodní praxi zajišťující zem po případném vymření panujícího rodu.
Přátelé, jistě nejsem sám, kdo rád nazývá věci pravými jmény. Šlechtické tituly jako takové nebyly zrušeny, na to nemá žádná republika mandát, více či méně bylo postupně zakázáno jejich používání. To je rozdíl, správně o tom hovořila paní Dačická z Heslova v talk show u herce Jana Krause, takové tituly může v pravdě zrušit pouze ten, kdo je udělil, což se nestalo. Stále se mele dokolečka a dokola, že roku 1621 bylo popraveno 27 pánů a to do omrzení. Pánové tam byli všichni dva, ostatní byli rytíři a měšťané. Českou republiku nazývá mnoho lidí v Čechách Čechy, jakoby Morava a Slezsko neexistovaly a nikomu nevadí, že to je v rozporu s Ústavou ČR. Tedy nazývejme, prosím, věci pravými jmény, jedno to není, jedno je pouze kolečko u trakače.
Děkuji moc za zajímavý článek. Mohl bych poprosit o souvislosti se šlechtickými tituly v Uhrách? Moji předci byli z tamější nejnižší podunejské šlechty a rád bych se dověděl něco víc. Například jaké se v tomto šlechtickém stavu užívaly tituly, jestli vůbec nějaké a podobně. V matrikách jsou uváděni pouze jako Nobilis nebo Nemes (maďarsky). V 2. polovině 18. století se ještě před jménem objevuje „D.“ jako Dominnus. Moc děkuji.
Dobrý den,
můj otec je maďarský nemes a náš nejmladší bratr titul v zahraničí užívá. Nedávno si vše vyřídil přes budapestské a vídeňské instituce. Jako nejstarší dcera, mohu také požádat patřičné instituce a maďarský titul nemes užívat jako on?
Moc děkuji.
Já měl vždy titul kníže spojený s Ruskem a hrabě zase s Anglií. Může být hrabě v Rusku a kníže v Anglii? Někteří lidé jsou tak krásní že tituly nepotřebují.